Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Pohádka

Recenze (91)

plakát

Omámení a zmatení (1993) 

Again, again, svým dílem pro mě přispěl tentokrát dvaadvacetiletý Anthony (herec i postava tohoto jména), který se ukázal být (spolu se svou malou skupinou přátel) nejmilejším charakterem filmu. Ale ano, i film samotný má svou atmosférou něco do sebe.

plakát

Noční dobrodružství (1987) 

Musím (opět) přiznat, že možnost vidět šestnáctiletého Anthonyho Rappa mě přiměla k nějaké té hvězdičce navíc; i přesto to však nakonec nebylo tak špatné, jak sem očekávala, a film u mě dokonce několikrát vyvolal menší záchvaty smíchu. Pominu-li (vtipné) nelogičnosti, dle mého názoru velmi špatný dabing a další drobnosti, Noční dobrodružství splnilo svůj účel dobrodružné rodinné komedie.

plakát

Thelma a Louise (1991) 

"... like Thelma and Louise did when they go the blues..."

plakát

Osvícení (1980) 

Osvícení, aneb Tuhnutí krve v žilách v praxi: Jak moc filmově nekorektní je sledovat horor na dvě části a tu druhou vidět druhý den za denního světla? Omluvou mi budiž. že jsem byla vydeptaná a navzdory tomu i ospalá, a kdo by chtěl prospat polovinu tohohle filmu? Jako první jsem četla knihu, už někdy před rokem... A musím říct, že mám skutečně ráda obojí. Film se navíc od knihy v mnohých věcech liší, což zde není, jako u jiné literatury, na škodu. Dokonce i ten pochybný happyend v knize zde dopadl trochu jinak a byl o jednu smrt menší... No nic, Osvícení je skutečně vynikající horor (i když nemůžu s mnoha porovnávat) s vynikajícími hereckými výkony (napadlo mě, jaké to asi musí být pro herce, hrát něco takového...). Nemluve (teď už mluvě) o vynikající hudbě. A snad to napodruhé zvládnu vcelku.

plakát

Polibkem to začíná (2002) 

Žádná zábavná zábava, nic ze života, jen občasné pousmání nad hloupým nápadem, nuda k uzoufání, spoustu času nepochopitelné. Jedna hvězdička za Taye a Idinu, kvůli kterým jsem tento film sledovala.

plakát

Po sexu (2007) 

Přemýšlela jsem nad 3* a 4* a nakonec jsem se přiklonila k lepší variantě. Osm různých dialogů (a skutečně jenom dialogů, v nichž nějaký komplikovaný děj nečekejte), sem tam filosofující, o lásce, o sexu, o životě, většinou s pěknou pointou. Humoru není příliš, což mi zase tolik nevadilo, ještě bych snad vytkla, jak zde již zmiňoval ve svém komentáři Endlessly, trochu klišoidní rozhovory mezi dvěma mladými gayi (nebo jedním určitě) a dívkou a chlapcem, co právě přišli o pannenství/panictví. Takže - chápu, že to někoho nemusí bavit, mě ano + všichni herci (pro mě mimochodem neznámí) své party sehráli sympaticky, přesvědčivě a dobře.

plakát

Návrat (2005) 

Tak duo bratrů Rappových jsem si nemohla nechat ujít. :-) (I když jsem počítala s tím, že Anthony bude mít nějakou párminutovou roli.) A výsledek se mi líbil. Atmosféra filmu je velice poklidná, a jelikož ji nevídám každý den, nevadila mi, či spíše naopak. Kdybych měla říci tři věci, jaké mě na filmu nejvíce zaujaly, byly by to Zooey Deschanel, o níž jsem nikdy předtím neslyšela, Anthony Rapp (ano, on a jeho tříminutová role) a přesně ty maličkosti, o kterých píše triss. * * * *

plakát

Labyrint (1986) 

Jeden z filmů mého dětství a navzdory "horší" technice působivý fantasy snímek (který jsem s chutí shlédla i po letech). Kdysi jsem dokonce chtěla zorganizovat své okolí, abychom si zahráli a natočili vlastní Labyrint: pro sebe jsem si zabrala roli (tenkrát bezejmenného) Davida Bowieho, už proto, že zde zpívá, a hlavně pro ty jeho vlasy. :-) Bohužel z nápadu sešlo, ale Labyrint mám ráda dodnes.

plakát

No Day But Today: The Story of 'Rent' (2006) 

[trochu pateticky, ale naprosto vážně] Chcete proniknout k samotným počátkům RENTu a poznat i zlomek ze života Jonathana Larsona, tvůrce nejen RENTu, ale i méně známějších muzikálů, jako jsou tick, tick... BOOM! nebo Boho Days? Vynikající dokument No Day But Today vám to umožní. A pokud také vás zasáhly do srdce osudy šesti bohémů z Alphabet City (+ Joanne a Bennyho, of course), připravte si i kapesník. Ach jo. [/trochu pateticky, ale naprosto vážně]

plakát

Sensei no odžikan: Doki doki school hours (2004) (seriál) 

Jedná se o moje druhé setkání s anime, proto upustím od hodnocení seriálu z hlediska všeho, co může anime znalec posoudit, a vezmu to jednoduše z pohledu diváka. Hlavní postavou je učitelka - Mika-sensei a její studenti, a každý má nějakou humornou vlastnost, včetně Miky-sensei, která je menší než všichni její studenti, ještě žije s rodiči a má zálibu ve všem sladkém. Dále tu nalezneme dívku atletické postavy, rozplívající se nad učitelčinou roztomilostí, šíleného kreslíře mangy, přihlouplého blonďáka, chlapce, kterému se spustí krev z nosu pokaždé, kdy začne snít o předchozím zmíněném, jiného, co si rád obléká dívčí šaty, atd. Na těchto základech se pak staví v nejrůznějších situacích jednotlivých epizod. A ono to funguje, je to sranda; alespoň z počátku. Po pár dílech můžou opakující se vtipy ztratit sílu. Pro hledače oddychové zábavy však ideální!