Blondpipi

Tak tady bylo jasné od samého začátku o co vlastně půjde, pamatuju si, jak stojím ve videopůjčovně a v ruce držím obal tohohle filmu, přečetla jsem si námět a se slovy to bude jen brak, co se z něj nevyspím ho zbaběle vrátila do regálu. O pár měsíců později jsem se posbírala a film si pustila, a dobře jsem udělala. Sice jsem se pár nocí skutečně nevyspala a televizi jsem měla chuť prohodit oknem, dřív než z ní večer vyleze mokré mrtvé vraždící dítě, ale musela jsem konstatovat, že hororová podstata filmu byla splněna na sto procent, děsivé, na nervy brnkající přesně v rytmu, v němž má dobrý horor znít. Dobrý horor je ten, který si dokážete promítnout dostatečně barevně do reálu a strach neodezní s vypnutím televizoru, ale vydrží vám mnoho dalších zapnutí a vypnutí a kritérium ze všech hororových kritérií nejkritériovatější je doba po kterou špatně spíte, tak snad dodám, ....spala jsem špatně dlouho, ale to, že byla na konci filmu nabídnuta alternativa jak na věc, mi lehce ulehčilo :-)

První slovo co vás napadne, když slyšíte slovní spojení " kultovní sci-fi " ?? No já vybafnu Matrix ...jednoznačně. Ve své době prostě překvapující, jak efekty, tak námětem, zpracováním. Přiznám se, že do doby Matrixu jsem o virtualitě nikdy nepřemýšlela, a mám ráda, když mě film donutí vidět a vnímat věci jinak, než mi dovolí vlastní fantazie, a to se matrixu prostě povedlo. Pamatuju si okamžik, kdy jsem po zhlédnutí filmu zapřemýšlela nad hrnkem kávy...a vážně piju kávu u sebe doma, z reálného hrnku a reálného zrnka? No jasně, hned jsem si sama odpověděla, že jako správná blond-pipi mám nárok na podobně přitroublý myšlenky, ale film, co mi vnutí do hlavy jakoukoliv neodbytnou myšlenku, mi prostě něco přinesl. O super ohozech a cool brejlích a patkách hlavních protagonistů se rozepisovat nehodlám, ač jistě přispěly k atraktivitě i tyhle pidi detaily, prostě velmi podařený FF....né filmovej festival samo ne, proste fantasy film.

Tak tenhle film mě dostal do kolen. Mívám něco jako šestý smysl, v 99 % vím hned na začátku, jak se film bude vyvíjet, no tady jsem byla mimóza do posledního okamžiku. Chlad, který manželka psychiatra pociťovala v okamžik rozuzlení, jsem cítila i já. Ovanul mě tak ledový závan, že větší šok jsem měla snad jen tehdy, kdy jsem v šestnácti potkala cestou do školy pána s igelitkou zavěšenou na penisu. No le pardon, malinko jsem odbočila, ale tenhle film byl asi jediný v mé historii, který jsem si hned po prvním dokoukání pustila okamžitě znovu. A to zejména proto, že jsem nechápala, jak je to možné, že JÁ nic nepochopila už v průběhu děje. Soudila jsem, že patrně byl natočený prostě tak, že mi nemohlo cvaknout dřív a ejhle, druhé sledování dokázalo, že nikoliv, vše do sebe nádherně zapadalo, jen prostě JÁ byla málo vnímavá pro tentokrát, nebo už samo zpracování filmu je mistrnou psychologickou prací na nás divácích. Asi nejlepší duchařina co jsem viděla, těším se na další film, co překvapí, je jich jako šafránu..

Tenhle film mě sice už dávno nedojímá až k slzám, už vyvolá spíš úsměv, nicméně si stále pamatuji první, druhé, třetí zhlédnutí, kdy mi tekly nejen slzy smíchu, ale i maskáro tvořící s make-upem zvláštní abstraktní mazanici na mém ksichtíku. Filmy s typicky českým, trošku obhroublým, a přesto milým humorem, ocení má bránice vždy, když si dopřeje takovou několikahodinovou masáž. Dá se říct, že někteří herci, dávají filmu punc kvality..., a to jistě herci formátu Sováka, Zázvorkové, Janžurové a dalších co se ve filmu vyskytují jsou, a to i přesto, že se jedná jen o lehčí nenáročnou komedii. Člověk se až diví, že se dá z poměrně nezajímavého námětu, jakým je dálkové studium přestárlého tatíka z fabriky, vytřískat tolik vtipných situací a hlášek. Musím říct, že coby laborantka jsem nejvíc ocenila hlášku...Hliník se odstěhoval do Humpolce, na laborkách byla kupodivu ke slyšení častěji než pubertální hlášky typu....ty voe, ta je má co? No a film prostě zkouknu ráda zas a znovu, co dodat, snad jen, že jsem nakonec odmaturovala i bez švestiček :)