kitsuchan97

*3/10* Naprostá ztráta času. Příběh se vlekl až úmorným tempem a měla jsem problém se vůbec dokopat k tomu, abych se dodívala na všechny díly. Nudné a stereotypní charaktery, bez jakékoliv hloubky taky moc nepomohly mému diváckému zážitku. Jediná dobrá věc na tomto anime je vcelku poslouchatelný opening a ending a Rin - jediná postava, která mě i celkem bavila, přičemž jeho chování i design byl v krásným kontrastu se šedými uličkami a zákoutími. Pořád si ale stojím za tím, že tohle anime nemělo vzniknout a Togainu no Chi mělo zůstat jen a pouze vizuálním BL románem.

*5,5/10* Obdobně jako u první série - průměrná, snadno zapomenutelná podívaná. Některé souboje celkem ušly, což je mírný upgrade oproti předchozí sérii. Zajímavým aspektem byla pro mě také dynamika hlavních postav Yuuichira s Mikaelou, ovšem tady moje pozitivní dojmy končí. Většina postav opět naprosto jednotvárných a nesympatických. Konec byl hodně zvláštní a zanechal ve mě akorát zmatek. Celkově mi přijde, že některé věci toto anime vůbec nevysvětlí a očekává, že to divák přijme bez větších námitek. Tohle asi fakt není anime pro mě. Ale ostatním určitě nebudu brát jejich nadšení.

*5/10* Zřejmě jsem měla zbytečně velká očekávání. Je to takové nemastné, neslané. Zajímavý začátek, lidé vs upíři jsou vždy poutavým tématem, ale ne nikterak originálním. Většina postav naprosto nezajímavá, až přímo nesympatická. Trochu se podivuji nad tím, jak to někteří srovnávají se SnK - ano, má to podobný artstyle či OST, ale tím podobnosti končí (SnK se ještě ke všemu stává v momentální době až kultovní záležitostí, kdežto o Owari no Seraph to bohužel konstatovat nemůžu). Taktéž mi přijde, že hodně témat bylo prozkoumáno jen povrchově, díky čemuž pro mě tento svět a jeho fungování nemělo dostatečnou hloubku. Za mě je tohle naprosto průměrná záležitost, a to ve všech směrech.

*6/10* (zhlédnuta 1. série). Příjemná, nenáročná oddechovka z prostředí střední školy. Společnost vám zde dělá čtveřice dívek, jejichž hlavní zájem je kroužek keramiky. Sledování tvorby různých keramických dekorací bylo pro mě velmi uklidňující. Příběh celkem obyčejný, ovšem zcela zapadající do prostředí, ve kterém se celé anime odehrává. Konec předvídatelný, ale s poměrně zajímavým rozuzlením. Shrnutí: tento seriál neurazí, ani nenadchne, ale možná někoho přinutí zkusit něco vyrobit z keramiky.

*8/10* Nejsilnější stránkou Vivy: Fluorite Eye's Song je naprosto překrásná animace a design jednotlivých postav. Studio WIT jednoduše umí. Rovněž mě bavilo sledovat, jak plyne čas a Vivy sleduje, jak se jí svět, jeho fungování a obyvatelé mění před očima. Příběh není nikterak převratný, ovšem je vyprávěný bez větších zádrhelů a divák nemá moc prostoru se v něm ztratit. Některé dějové zvraty byly celkem předvídatelné, jiné mě naopak překvapily. Seriál také poukazuje na mnoho témat a problémů pojící se s koexistencí lidí a androidů, a to z obou stran barikády - není to tedy jednoduše černobílé, ale mnohem více komplexní záležitost. Osobně jsem očekávala více využití samotné hudby (vyloženě hudebních scén bylo velmi málo, což mě mrzí). Bylo vidět, že tvůrci také tímto vzdávají holt předchůdcům zabývající se podobnou tématikou a jakožto fanouška sci-fi mě to jen a jen těší. Závěrem: jedná se o vydařenou podívanou, pojící mnoho skvělých aspektů sci-fi do sebe a přidává i něco málo svého do tohoto mixu. Každý fanoušek tohoto žánru by měl Vivy dát šanci.

*9,5/10* Největší překvapení letošního roku. Neměla jsem od tohoto seriálu žádná očekávání, a díky tomu jsem byla velmi příjemně překvapena. Cestování časem není nic originálního - tohle téma bylo již několikrát skvěle (i hůře) vyobrazeno v mnoha filmech či seriálech. Ovšem tohle zpracování se mi vyloženě trefilo do vkusu a skvěle zapadalo do onoho prostředí fotografického studia. Hlavní charaktery mě rovněž bavily, dynamika mezi nimi byla úžasná - víceméně klasické protipóly, yin-yang (charakterově i vzhledově zcela odlišní), ale jeden bez druhého by nebyli schopni nic moc udělat. Závěr posledního dílu v podobě šíleného cliffhangeru mě ještě více přesvědčil o tom, že první série byla jen začátek a chystají se mnohem zajímavější věci. Na závěr bych ráda ocenila kvalitní animaci a OST.

"Stupid motherfucker took a knife to a gun fight." No Dexter asi nebude moc hloupý, když tento zápas s oním nožem vyhrál. K tomuto dílu: zatím nejakčnější z této nové série. V některých momentech to pro Dextera nevypadalo moc dobře. Ovšem dokázal, že za ty roky nezapomněl na všechny triky a v konečném klání dokázal zasadit tu smrtelnou ránu (tady mám ovšem menší problém s tím, že tělo nechal být spolu s vražednou zbraní, na které jsou jeho otisky, na místě činu - uvidíme, jestli tato skutečnost bude mít dopad na vývoj děje či ne). Angela si začíná spojovat jednotlivé kousíčky mozaiky a tímto tempem to nebude trvat dlouho a bude vědět, co je vlastně Dexter zač a proč utekl z Miami. Kurt se pomalu, ale jistě, dostává do mého TOP 5 záporáku v rámci tohoto seriálu - jde vidět, že Clancymu hraní záporných postav jde velmi dobře (no bodejť by ne, dokazuje to už pár dekád). Harrison se málem stal další obětí Kurta, ovšem Dexter dorazil včas a prozatím jsou oba dva pospolu, v relativním bezpečí. Ovšem jedna věc mě zajímá, kde je Molly? Tento díl se nikde neukázala. Nechci zbytečně předbíhat, ale ze začátku při telefonátu Kurta s jeho poskokem, už klidně mohla ležet na jeho stole (mrtvá). Na potvrzení mé domněnky si budeme muset ještě počkat. Tato epizoda byla super - hodně akční i emotivní, až na pár menších zádrhelů jsem si to řádně užila. Za mě slušných 9/10.

"I'm used to being the predator, but now I'm the protector." Dexter je opět ve velmi nepříjemné situaci - ačkoliv je Harrison pro něj to nejcennější, co na světě má a je zcela pochopitelné, že ho hodlá ochránit před jakýmkoliv nebezpečím, tak ho tento přístup zároveň činí zranitelným. Opět má v životě někoho, koho může ztratit (tak jako kdysi Ritu či Debru). Velmi jsem si užívala scény s Dexterem a Kurtem, ono přirovnání k šachové partii je zcela na místě - oba mají svoji vlastní strategii a využívají svoje pěšáky či "cennější" figurky jiným způsobem. Jak se rovněž dalo čekat, Kurt zažil nepěkné dětství a zanechalo to na něm následky, díky kterým se stal, čím dnes je. Závěr zpestřilo malé cameo Arthura Mitchella, aka Trinityho (nejlepšího záporáka z celého seriálu) a také nečekané střetnutí Dextera s Kurtovým poskokem. Příští díl bude hodně krvavý a bude bolet, ale o to více se těším. Každopádně tento díl byl skvělý, jeden z těch lepších - hodně napětí, skvělých dialogů a hereckých výkonů či emotivní závěr, který nenechal diváka chladným. Zasloužených 9/10. /// No vzhledem k tomu, že se Kurt narodil v roce 1960 (61 let) a ono setkání s Iris proběhlo před 25 lety, tak se událost odehrála během roku 1996, kdy bylo Kurtovi 36 let. Jediná menší inkonzistence je ohledně samotné pušky - ano, během roku 1974 je vyvinul Aimpont, s cílem zpřesnit střelbu. I v té době velmi kompaktní zbraně, ovšem seriál nevyobrazuje použití těchto zbraní přesně (laserové zaměřování je spíše častější u pistolí). Chtěli, aby to vypadalo cool a bylo to zřetelně vidět než aby se jednalo o správné a reálné použití této zbraně. Pokud bych ovšem musela řešit každou menší blbost, tak bych z žádných seriálů ani filmů nic neměla. :D

"I don't need Jim. I need Dexter Morgan." Přesně takto se určitě cítí i fanoušci tohoto seriálu - prostě potřebujeme toho Dextera. Co se týká tohoto dílu, tak ústřední roli hrály mezilidské vztahy - rozchod Angely a Dextera, nestabilní vztah Harrisona se svým otcem, Kurt a jeho spojení s obětmi a takto bych mohla pokračovat dál. Takové dost kecací, což není vyloženě špatně. Závěr byl vyloženě adrenalinový, díky wrestlingovému zápasu a zároveň napínavý při objevování tajemství nedalekých jeskyní. Za mě velmi dobrý díl, ne ovšem ten nejlepší. Proto 8/10.

"Sometimes you have to say yes to drugs." Tento díl byl opravdu návykový. Ba co ví, the plot thickens. Angela pomalu přichází na kloub tomu, co je Dexter .. ehm, chci říct Jim Lindsay, vlastně zač. Vztah mezi Dexterem a Harrisonem značně chladne a Kurt se musí vypořádat se situací, která neproběhla úplně dle jeho představ. Z Logana se rovněž rýsuje zajímavá postava - místy mi připomněl starého dobrého Doakese. Rovněž jsme se dočkali návratu samotné legendy, Angela Batisty, nyní jakožto kapitána miamského policejního oddělení a byla bych neskutečně ráda, kdyby se objevil i v dalších epizodách. Kvalitní díl, co mnoho nabídl a efektivně navnadil na další epizodu. Hodnotím 9/10.