Owari no Seraph - Vampire Reign

Kdybych měl nějakým způsobem zkoumat míru originality Owari no Seraph oproti jiným šónenům (nejen vůči Šingeki no kjodžin, s nímž bývá asi nejčastěji srovnáván), jsem přesvědčen, že bych se dostal nejen k číslu nula, ale snad i do záporných hodnot; dalo by se říct, že v tom, jak moc seriál v ničem nevyniká, vlastně ve výsledku jako jediným vyniká. Metrosexuální upíři, lidstvo v prdeli, odboj malých smradů za záchranu světa, hlavní hrdina impulzivní idiot, k němu ufňukané zavazadlo, nějaká samičí domina, charismatický vůdce, nečekaný power-up, zbraně v podobě démonů, náhodně osudová setkání… to vše tu už bylo stokrát, a proto těžko seriál vyloženě doporučit někomu jinému než zapálenému sledovači šónenů, jemuž nevadí vidět totéž postoprvé, a samozřejmě nějakému nenáročnému otaku, kterému ke spokojenosti stačí třeba jen hezky nakreslené postavy. Pokud však do žádné z těchto kategorií nespadáte a nějakým způsobem jste se u sledování Owari no Seraph ocitli, vězte, že utrpení to určitě nebude, spíš jen s největší pravděpodobností poněkud zapomenutelný zážitek. I přes výše zmiňovaná negativa mi totiž hlavní hrdinové rozhodně nepřišli otravní, jako mi přišli například hrdinové právě v Šingeki, ba skoro bych až řekl, že si získali trochu mých sympatií; atmosféru a napětí seriál i přes silně hmatatelnou recyklovanost úplně nepostrádá a lapsů v ději spolu s těmi nejotravnějšími klišé v rámci šónenu se tvůrci relativně vyvarovali. Kresba i návrhy postav jsou povedené, úroveň animace s občasnou statičností obrazu místy pokulhává, hudba včetně úvodní a závěrečné znělky je na poměry Hirojuki Sawana velmi zdařilá. Celkově jde tedy o snadno zaměnitelný seriál, na který si s velkou pravděpodobností za pár let vzpomene jen málokdo, ale jde o seriál bez sebevětšího traumatu sledovatelný. Na druhou sezónu se podívám z principu, abych zvěděl, zda náhodou se tam konečně trocha originality nevyskytla. Solidní 2*. (21.06.2015)

Zábavně eklektická postapo-military-fantasy upířina, která neuvěřitelným způsobem mixuje všemožné motivy, které tvůrcům připadaly cool. Tedy meče a bílé rytířské pláště (na straně upírů), dokonale padnoucí vojenské uniformy (na straně lidí), kouzelné démonické zbraně, moderní vojenskou techniku, lolitky v minisukních, podivná monstra v sutinách měst, nechutně dekadentní šlechtu, fanatickou klanovou vojenskou elitu a v neposlední řadě elitní bojovou jednotku složenou z teenagerů, odhodlaných vyhrát válku proti upírům a přitom zachránit kdekoho na potkání. V první polovině se tahle partička dává dohromady a podstupuje zkoušky, v druhé poněkud chaoticky bloudí troskami města a sem tam absolvuje nějaký ten souboj. Hlavní hrdina je pochopitelně obdařený děsivým traumatem a z něj plynoucí umanutostí, daří se mu ale působit docela sympaticky. K tomu máme ještě atraktivní dějovou linku s přítelem z dětství, kterého pokládal za mrtvého a kvůli kterému musí ve finále čelit docela hororově pojaté krizi loajality. Pro všechny příznivce ujetého military fetišismu skoro povinnost, pro ostatní jen na vlastní nebezpečí. (16.01.2021)

"Takové o dost slabší Shingeki no Kyojin..." Tak pokud zvolíme zrovna toto srovnání - no jak v čem. Určitě to nemá tak silnou a emotivní hudební stránku a možná to celkově nemá takový náboj, ale zdejší postavy jsou podle mě mnohem snesitelnější. Zkrátka SnK je parádní na poli akce, no a tohle je pro mě spíš nadprůměrné akční drama s trochou hororových prvků. Co se mi u OnS obzvlášť líbí je zdejší prostředí, upíři co si chovají lidi jako ovce a lidé, kteří přestože byli zdecimováni si vštěpili jasný cíl, spojit se třeba s démony i ďáblem aby nepřítele porazili, no a když tohle nevyjde, pořád je tu plán B - přemnožit se a znovu získat početní výhodu o kterou díky smrtící epidemii přišli... A všude kolem trosky a rozvaliny měst, kde se vede válka, takhle nějak si představuji post-apokalyptickou budoucnost, která slibuje spoustu konfrontace... Co se postav týká asi nejvíc mě baví ústřední dvojice Yuichiro a Shinoa. Yuichiro má správné odhodlání, ale se svými citovými výlevy to nijak nepřehání a Shinoa je naprosto úžasně sarkastická... Také jsem byl hodně zvědavý na druhého chlapce, co se jmenuje Mikaela (rodiče asi chtěli holčičku...) a SPOILER jaká bude jeho role, když "změnil tým". KONEC SPOILERU No a musím zmínit i Krul, protože tahle lolitka má neskutečnou jiskru a i když jsem z ní v této sezóně moc neviděl, tak už teď si říkám, že bych se od ní klidně nechal pokousat... Zkrátka očekávání byla z mé strany opravdu velká a výsledek je podle mého chvalitebný, ale na tu poslední pátou * se to ani po posledním dílu nedostalo. Možná mohli být ti upíři mnohem děsivější, atmosféra tíživější, animace méně roztomilá a víc temná, nebo kdyby třeba jen těm pořádkovým silám dali nějaké lepší uniformy... Zkrátka něco tomu pořád chybělo a i když jsem i zde dokázal najít momenty u kterých mé srdce lehce zaplesalo (třeba když se objevil "seraph") na zadek mě to neusadilo a takový ten pocit, jakože sleduji něco opravdu úžasného (který jsem měl třeba právě u SnK, i když tam mě zase neskutečně štvaly hlavní postavy...) se nedostavil. Takže jenom 8/10, ale druhou sérii co se bude vysílat na podzim si ujít nenechám. (18.04.2015)

Na první i druhý pohled nejprůhlednější vyprávěnka pro malé děti o klukovi, který měl v životě nehoráznou smůlu a o svoje místo na slunci musel každý den zas a znova bojovat. A na třetí pohled není nijak těžké rozpoznat šablonovité postavy a pochopit, že děj postupuje dopředu pomocí skoků, ve kterých se pro provařené klišé nejde daleko. Já ale při každém z těch tří pohledů jihnu, protože bezhlavě jednající Yuu je pro mě přesně tím typem hrdiny, kterému musím i přes hromadu jeho chyb bezhlavě fandit a přát mu každého (nedobrovolně) získaného spojence či dokonce přítele. A že jich je díky jeho upřímné nabručenosti nakonec docela dost. Moje osobní anime kniha odvahy a dobrodružství. (15.11.2015)

Owari no Seraph je fantasy, post-apokalyptické anime, kde si hlavní hrdina prošel peklem, které ovlivnilo celý jeho život a nyní se s tím musí srovnat, aby zachránil poslední zbytky lidstva... Že už jste tohle někde slyšeli? No ono se není čemu divit. Originality tohle anime příliš nepobralo... I jenže pokud bych měl hodnotit kladně pouze naprosto originální díla, tak bych za chvíli neměl co hodnotit. Proto je pro mě hlavní prvek hodnocení zábava a pocity, které z daného seriálu / filmu mám. A proto taky musím Owari no Seraph jedině pochválit, že se jim podařilo udržet moji pozornost po celou dobu. Ano, není to nic světoborného, ale pokud se u toho "luxusně" bavíte, tak vůbec nehraje nějaká originalita roli. A já se tedy rozhodně bavil, a jak... - 95% (18.04.2016)