Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (365)

plakát

Stopky lásky (2009) 

Vtipnost je asi největší plus této pozapomenuté sci-fi romantiky. Málokdy se stane, že někdo napíše vtipné dialogy ženám, méně, když jsou dvě, a ještě méně, když mají mezi sebou mít také nějakou chemii. Zdařilý casting (jak jsem si lámal hlavu, kde jsem toho sympaťáka z konce už dřív viděl - v Dexterovi to bylo), sem tam nějaká "jemná" vulgarita (armádní stařík dost rozesmál), nenásilné score i povedené indie kusovky na soundtracku, a námět, který je v podstatě ze života. Hledání je stejné ve sci-fi, jako v realitě. Pouze dvě věci tedy nakonec tento snímek sráží. Premisa a provedení. Občasnou topornost herců, která je viditelná zejména v úvodu (mám podezření, že filmaři točili chronologicky) a občas nudnou, příliš statickou nebo nezaostřenou kameru (v detailech obličejů příliš bolí do očí) nejspíše zavinil malý rozpočet a málo "takeů". A s tou premisou je to holt těžké. Podle jakýchkoliv pravidel fyziky, elektroniky, algoritmů, determinace či jakékoliv jiné -ice (bez nudných, hoňotrikových pojmů prostě podle logiky), to nemůže dávat smysl. Náramky, které vymysleli lidé, předvídají, kudy půjdeme životem a kdy koho potkáme. Nelze uhnout, nelze nikoho ve vysněný den nespatřit. Počítače, které by něco takového dokázaly by musely být pravděpodobně větší než samotný vesmír. "But who cares? So much for free will." Konečné hodnocení je tedy potom dost složité a v převládá v něm nakonec nad logikou fakt, že se na to příjemně kouká. 70%

plakát

Lucy (2014) 

Myslel jsem si jaká to bude konina a ona to byla spíš jenom volovina. Už trailer mě svým komentářem k využívání mozkové kapacity rozesmál, takže jsem byl přesvědčený, že si Lucy pustím jako možné Guilty Pleasure, ale když jsem nad hlavní ideou přimhouřil oko, začal jsem rozeznávat i konturu jakéhosi příběhu. Silná inspirace současným korejským filmem, netradiční konec a pár nápadu o vyšším vědomí, které byly hezky vizuálně zpracované. Mimo ty do očí bijící nedostatky a otázky je zajímavé, že Lucy se při svém vyšším vědomí nikdy nepozastavila nad tím, jestli je reprodukce skutečně tím jediným účelem každého organismu, a dala na první dobrou od Morgana Freemana, který si tímto v duchu South Parku vysloužil další pihu. Doba, kdy to Scarlett ve filmu slušelo je ale už bohužel pryč.

plakát

Kouzlo měsíčního svitu (2014) 

Allen v roce 2014 natočil komedii, která je příliš jednoduchá na to, aby z jeho zavedené tvorby nějak vystupovala do popředí. Dialogy občas zašustí papírem, a po těch letech už začíná být pomalá kamera příliš pomalá. Herci, hudba, humor, to vše má své běžné kvality, ale ten zbytek je jako film podle šablony, která "intoušskému" publiku, o kterém se v souvislosti s Allenem tak rádo hovoří, nenabízí nic navíc. Milovníci Colina Firtha určitě neodolají, ovšem i přes jeho vtipně zahraného pompézního egoistu se z jeho tvorby najdou mnohem lepší kousky.

plakát

1492: Dobytí ráje (1992) 

Ridley Scott možná umí natočit vizuální opus, ale co je mu to platné, když ho v primárně vizuálním médiu pokaždé přečůrá jeho hudební skladatel. Vangelisův soundtrack je o úroveň výše než 1492, stejně jako je tomu u soundtracku k Blade Runnerovi. Depardieu hraje výborně a obecně se tu sešla krásná skladba herců, ale vzhledem k neúprosným historickým faktům o pravé povaze pana Kolomba si film více užít ani nemůžu.

plakát

Kapitán Phillips (2013) 

Demonstrace vojenské síly byla vždy Greengrassova parketa. Smekám před tím, jak dokáže pracovat s časem. Přes dvě hodiny si film drží úžasné tempo. Ke konci jsem si říkal, že Hanks toho k zahrání zas tolik neměl, ale závěrečná scéna na ošetřovně je emocionálně poměrně hutná. Radost mi udělalo i to, že se příliš neždímaly politické aspekty celého konfliktu, což u podobných snímků většinou strašně rozmělňuje atmosféru a celkové vyznění příběhu. Přeci jenom, film se jmenuje Captain Phillips a ne Utrpení v Somálsku. Bonmot si ale přesto neodpustím, a to, že statečnější než kapitán Phillips byl možná Henry Jackman, který hudebně vykradl Hanse Zimmera (Inception a Dark Knight), kde mohl.

plakát

U-Turn (1997) 

Čistokrevná černá komedie natočená nekomediálním vážným způsobem. Mimo to taky pěkná ukázka toho, jak významně se může režisér promítnout do scénáře. O hvězdičku lepší, pokud nemáte rádi Seana Penna. To potom výsledek působí jako Pat a Mat od Tarantina. Škodolibý, plný náhod, ale také řádně krvavý.

plakát

Temný případ (2014) (seriál) 

Krásné úvodní titulky, atmosféra a výborní herci. I přes napětí pár dílů je to ovšem ale stále jenom kvalitní detektivka s určitým myšlenkovým přesahem. O pěti hvězdách se bude moci hovořit pouze v případě, že se podaří na první sezónu dobře navázat. Pro mě osobně by ale mohlo zůstat u uzavřené minisérie, která by si tak zachovala jisté tajemství. Nechtěl bych se totiž v budoucnu dočkat dalšího Dextera...

plakát

Stoker (2013) 

Vizuálně podmanivě natočená tuctová historka o psychopatech.

plakát

Need for Speed (2014) 

Na tomhle, že se podílel scénárista George Nolfi? Nudnější a méně adrenalinový zážitek, než kterýkoliv díl herní série. Aaron Paul tristně přehrává (po Breaking Bad docela zklamání), Keaton nám, blbcům, vše pro jistotu vysvětluje, zatímco se to odehrává, a kromě dvojice hereček se zbytek ansámblu vybíral zřejmě z řad béčkových pornoherců. Jako vykleštěná pocta hře po právu propadá (Hollywood guilty pleasure podle her prostě neumí), jako film o autech a o potřebě rychlosti nefunguje také, protože se více kecá, než řídí.

plakát

Zrození šampióna (2009) 

Učesané, lehce stravitelné americké drama, jehož klady a zápory budete vyzdvihovat pouze podle momentálního rozpoložení. Cynik si smočí a optimista také. Pravdou ale zůstává, že Sandra Bullock hraje lépe než kdekoliv jinde, což je taky důvod, proč jsem si film konečně pustil, a nebál se tu výslednou známku lehce zaokrouhlit nahoru.