Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (2 065)

plakát

The Hire: Hostage (2002) 

Akční mág John Woo mě opět přesvědčil, ze točit umí. Děj mi však připadal lehce kostrbatý, přesto vyšší hodnocení si zaslouží.

plakát

Mejdan v Las Vegas (2008) 

Smál jsem se od začátku téměř do konce, komedie s Ashtonem Kutcherem mám moc rád a tahle na sto procent splnila má očekávání. Výborně jsem se bavil a to je hlavní úkol komedie, rozesmát a pobavit. Cameron Diaz už sice není Mary, ale pořád se na komedie tohohle typu hodí. A věta "Budu dělat nic a budu šťastný, než abych dělal něco, co mě nebaví" se mi velmi zamlouvá. VEGAS, VEGAS, VEGAS!!!

plakát

Dannyho parťáci 2 (2004) 

Dvojka Dannyho parťáků byla sice přijata vlažněji, mně se ovšem líbila stejně moc jako jednička, ne-li více. Hvězdnými jmény se to hemží ještě více než v jedničce a Vincent Cassel, Catherine Zeta-Jones, Bruce Willis či Robbie Coltrane představují skutečné posily. Zejména Vincent Cassel předvedl perfektního zloděje.

plakát

Dannyho parťáci 3 (2007) 

Trojku jsem viděl se značným časovým odstupem od jedničky a dvojky. Herecká sestava prořídla, nejvíce v ženských řadách, ale posílil ji můj nejoblíbenější Al Pacino, který je pro Dannyho parťáky tím nejlepším protihráčem. Souhlasím však s kritikou první půlhodinky, při které jsem nevěděl, která bije, na můj humanitně založený mozek přehršle techniky. Ale když se technika rozjede v praxi, bavím se náramně. Nejvíce mě dostaly triky s kostkami a výherními automaty. Clooney, Pitt a Damon zkrátka umí, ovšem čtyřka je v nedohlednu, bohužel.

plakát

Bobule (2008) 

Po dlouhé době kvalitní a vtipná česká komedie, která si utahuje z Moravanů, Pražanů a hlavně policajtů. Kryštof Hádek opět přesvědčil o svém velkém komediálním talentu, jen mu režisér Bařina měl vybrat za parťáka někoho jiného, Lukáš Langmajer je nejslabším článkem celého filmu, naštěstí ostatní herci ideálně do děje zapadají - půvabná Voříšková, buranský Postránecký a roztomilý Lipský. Kdo po skončení filmu neměl chuť na víno nebo burčák?

plakát

Možná (1999) 

Originální a vtipná vize budoucnosti. Cedric Klapisch mě přesvědčuje, že není přeceňovaným režisérem. Film se rozjíždí v rychlém tempu na party ve stylu budoucnosti vítající rok 2000, poté se děj zvolní a závěr je opět brilantní. Několikrát jsem se nahlas zasmál, Paříž v roce 2070 v písku a s auty, které mají jen zadní část a vedeny zvířaty, to nemá chybu. Hvězdičku přidávám za ojedinělý nápad.

plakát

Mustafa Kemal Atatürk (2005) 

Vynikající francouzský dokument, jehož jediná slabina spočívá v krátké stopáži. Klidně bych snesl dvojnásobnou délku a další zajímavé informace o "Otci Turků". Jsem rád, že jsem měl možnost tento dokument vidět, protože jsem si trochu poupravil názor na Turky i na otázku jejich vstupu do EU. Mustafa Kemal je určitě předmětem dohadů, zda byl skutečně tak pozitivní postavou či jen bezohledným diktátorem, ale pokrokovost a odvahu mu nelze upřít. Shledávám jej jedinečným svým kladným vztahem k postavení žen v turecké společnosti, netušil jsem, že v Turecku bylo volební právo ženám přiznáno mnohem dříve než třeba ve Francii. Dojala mě ojedinělost úcty tureckého národa ke Kemalovi, když se v den jeho úmrtí zastaví v Turecku na jednu minutu čas, to je dechberoucí.

plakát

Jarmark marnosti (2004) 

K adaptacím slavných literárních děl zaujímám velmi skeptický, především těch amerických. Souhlasím s názorem, že národní literární klenot může úspěšně natočit pouze ten stát, jehož občanem byl autor onoho díla. Od W.M.Thackerayho jsem bohužel žádnou knihu nečetl, vzpomínám si jen z gymnaziálních let, že byl představitelem realismu v Anglii a tepal šplhounství, kariérismus, pokrytectví, snobství a sobeckost. Jarmark marnosti je jeho nejznámějším dílem a podle filmu soudím, že do něj všechna svá témata zahrnul. Pokud mám tedy hodnotit film neznaje knihu, líbil se mi velmi moc, dialogy byly propracované, několik nadčasových pravd bilo do očí a sešla se zde pestrá herecká sestava. Reese Whiterspoon už pro mě tedy není jen Pravá blondýnka, světice z Nebezpečných známostí a duch z A co když je to pravda?, ale také Rebecca Sharpová, žena inteligentní, bystrá, vzdělaná, ovšem bez urozeného původu, což v Anglii devatenáctého století hrálo velkou roli. Na povrchnost vyšších vrstev chtěl určitě Thackeray poukázat, nepřekvapuje mě, že právě v anglické literatuře vystupuje silná a obdivuhodná ženská hrdinka. Velmi se mi líbila také Romola Garai, ne nadarmo si ji do svého Scoop vybral Woody Allen, ten se nikdy ve výběru herců nemýlí. Rhys Ifans a Jonathan Rhys-Meyers odvedli svůj standard. Takových zfilmovaných klasik bych si dal líbit klidně víc a víc.

plakát

Družička (2004) 

Já jsem si celou dobu v duchu říkal, vždyť to vypadá, jako by ten film natočil Chabrol. Když běžely titulky a podíval se na obal dvd, zjistil jsem, že tomu tak skutečně je. Na Družičku jsem narazil náhodou v Bontonlandu a v porovnání s pařížskou cenou patnáct eur, jsem za českou lidovou cenu 99 korun neváhal a koupil. Navíc obsazení Magimel-Smet slibovalo zajímavý psycho zážitek. Všichni Chabrolovi herci důrazně vyslovují, takže jim bylo krásně rozumět. Děj i konec byly tradičně "chabrolovské".

plakát

Tobruk (2008) 

Ambiciozní a finančně určitě náročný projekt Václava Marhoula ve mně zanechal zvláštní pocity. Asi jsem měl zvolit pro jeho shlédnutí jiný den, než po procestované, a tedy probděné noci, protože některé zdlouhavé záběry, při kterých se nic neděje, mě uspávaly. Nelíbí se mi Marhoulova volba obsadit až na Novotného a Hádka neznámé herce, osobně jsem se ve všech postavách neorientoval. Přesto Marhoulovi fandím, určitě je pro český filmografii přínosné, když bude žánrově bohatá.