Randy_Marsh

Bylo 3. září 2379, osmnáct hodin dvacet osm minut a třicet dva vteřin. Xenomorph schopný mávnout ocasem, ne sice čtrnáct tisíc šest set sedmdesátkrát za minutu, ale i tak hodně krát se utrhne se svými kamarády ze řetězu na kosmické lodi Montmartre, pardon Auriga. Xenomorph nejbližší žijící příbuzný Amélie nesnáší močit vedle někoho, nesnáší být vystaven pohrdavým pohledům na své sandále, vylézt z vody a mít přilepené plavky, Xenomorpha těší běhání po zdech, schovávání se ve ventilačce. V téže vteřině se Amélie Ripleyová... Jsem v pokušení napsat, že jde o lepší film než Vetřelec, ale není to pravda. Snad kdyby hudbu dělal Yann Tiersen - zbývalo málo. A ten nový druh vetřelce je roztomilý :)

Velmi povedený dokument, přesahující ostatní díly Českého žurnálu. Jsou zde zachyceni lidé z různých koutů Ukrajiny, z různými názory a různými identitami. Pro české prostředí mi přijde obzvlášť přínosné, jak je tu názorně ukázáno, že to co se děje na východě Ukrajiny, není prostě jen imperiální agrese „seshora“. Jde také o pohyb „zezdola“, kdy se místní s Ruskem skutečně identifikují. Zkrátka, že se to celé dá číst jinak než jen jako Putinova libovůle, ale spíš jako proces vyrůstající z kořenů sovětizací přerušeného ruského (a analogicky ukrajinského) nacionalismu. Chápu proč v dokumentu zazní poznámka o obavě před případným využitím dokumentu ruskou propagandou – je zřejmě určena českému publiku, jako varování, že teď přijde jiný než převládající obraz – ale je vlastně zbytečná. Na využití proruskou propagandou je film příliš mnohoznačný a otevřený. Osobně je mi nejbližší pohled Viktorie, ale chápu, že na argument „Nemůžete dát Putinovi co chce?“ přichází protiargument „A kde se to zastaví? Ve Vilniusu?“