capák

Z tohohle filmu jsem měl před shlédnutím trochu obavy. Přece jenom spojení Tarantino a druhá světová válka mi k sobě moc nejdou. Ten si ale naštěstí s historií příliš hlavu nelámal a válku si zobrazil po svém (její alternativní konec je rozhodně zábavnější, než ten skutečný). Nenatočil válečné či historické drama, jak by možná někdo mohl očekávat, ale typickou tarantinovku z prostředí druhé světové s většinou prvků, které máme u tohoto režiséra rádi - skvělé dialogové výměny (ty jsou tentokrát opravdu skvělé se spoustou hlášek a potřebnou gradací dávající všem scénám tu správnou šťávu), patřičné množství krve u mrtvol, krátké představovačky některých postav, či nadupaný soundtrack. Rockové grify u snímků z tohoto období jsou opravdu nezvyklé, ale jsou velmi osvěžující a víc než cokoli jiného tu dokládají Quentinovu přítomnost. Některé scény se někomu možná mohou zdát na hranici nevkusu a film také vedle pro mě možná trochu překvapivě až moc zábavných míst obsahuje i místa slabší. Ale čert to vem. Tahle podívaná je totiž jako celek zatraceně dobrá.

Christopher Nolan tímhle filmem potvrdil, že právem patří mezi současnou režisérskou elitu. Málokdo umí natočit blockbuster tak osobitě jako on. Inception je režijně velmi precizně natočené dílo, v mnoha ohledech předčínající i Dark Knight. Tolik úžasných originálních nápadů a navíc technicky tak brilantně převedených na plátno tak často v jednom snímku neuvidíte. Počátek vám díky tomu umožní fantastický výlet hluboko do lidského podvědomí a i když jsme viděli už spoustu filmů experimentujících se sny, tenhle nabízí díky své nápaditosti a její bravurní realizaci přeci jen něco navíc. Scénáristicky se Nolan rovněž vytáhl a i když se v příběhu vyskytuje až 5 (nebo snad 6?) časových rovin, všechny do sebe zapadají logicky a přehledně. Zhruba v polovině filmu začíná režisér rozehrávat dechberoucí podívanou, která vám i díky skvělému hudebnímu doprovodu a citlivému střihu neumožní až do konce ani na okamžik vydechnout. A když už se zdá, že nastává šťastný konec, přidá Nolan poslední záběr a rázem celé předchozí 2 a půl hodiny ponoří do pochybností. Z osvědčeného hereckého ansáblu jistě zaujme Joseph Gordon-Levitt a Ellen Page, ale tady lze těžko vybrat větší hereckou individualitu. Všichni herci působí jako tým, což je možná trochu dáno i tím, že v příběhu v podstatě nenajdeme ani jednoho vyloženého záporáka. Nenapadá mě nic, co bych filmu vytknul. Perfektní režie, spousta skvělých nápadů, pečlivě rozvrstvený scénář, skvělá hudba a výrazná, i když na první pohled možná ne tak patrná, závěrečná pointa dělají z Inception jeden z nejlepších filmů, jaký jsem letos viděl.

Film o lásce, o čase a o tom, že nic netrvá věčně. Originální námět, skvělí herci a také vynikající technická stránka filmu od kamery až po masky a speciální efekty dělají z Benjamina Buttona jeden z nejzajímavějších filmů, které jsem letos měl možnost vidět. Vizuálně sledovat jak Benjamin postupně mládne a mění se z vrásčitého starce na uhlazeného mladíka patří určitě také k lákadlům filmu, ale ten naštěstí nenabízí jen to - pod jeho slupkou se totiž skrývá mnohem víc otázek a zajímavých myšlenek, než se na první pohled zdá. Ke konci film už trochu ztrácí tempo a příběh je možná až příliš natahovaný vzhledem k tomu, že neodvratně směřuje k logickému konci, ale to snímku na kvalitě rozhodně nijak neubírá. A scéna s úrazem je velmi působivá.

Velmi zajímavý snímek z hlediska jeho dopadu. V průběhu jeho sledování mi nepřišel ničím vyjímečný, ale několik minut po závěrečných titulkách mě dostal. Nevím, jak ten režisér udělal, že i když nejsem příznivcem sentimentálních konců, u Dead Poets Society jsem byl upřímně dojat. Nevím, jak ten režisér udělal, že i když nemám poezii nijak zvlášť rád, po skončení tohohle filmu jsem měl chuť si nějakou přečíst.