poster

Kult hákového kříže

  • USA

    American History X

  • SK název

    Kult hákového kríža

Drama / Krimi

USA, 1998, 119 min

Komentáře uživatelů k filmu (1 083)

  • golfista
    *****

    Ještě dlouho po skončení titulků jsem nemohl "popadnout dech". Takhle nekompromisně realistický pohled na rasismus jsem fakt nečekal. Vynikající režie a především opravdu neuvěřitelný (vlastně uvěřitelný) výkon Edwarda Nortona dělají z tohohle filmu nezapomenutelný zážitek. Rasismus je a asi ještě dlouho bude v americké společnosti všudypřítomný a je moc dobře, když se natočí takovýhle film. Myslím si ale, že musí silně zapůsobit na každého. Vřele doporučuji.(14.3.2003)

  • kleopatra
    ****

    American History X není dokonalý film, má slabá místa, pasáže vyznívající velmi naivně a taky konec, který jakoby říkal "nebuďme rasisty, ale taky ne přílišní lidumilové", to předešlé staví do trochu jiného světla, ale zároveň má Nortona, Furlonga a hlavně - myšlenku.(20.10.2005)

  • Houdini
    ***

    Oscar 1 nominace: Herec HR - Edward Norton . . . . . . . Nouzový závěr! Velmi mi chybělo asi 20 minut na konci filmu - o střetu Edwarda Nortona s neonacistickou komunitou. Bez nich mi připadá film dosti naivní. Škoda.(11.8.2003)

  • Lima
    ****

    Závažný film, který by se měl promítat třeba v rámci školních představení. Natočen tak sugestivně, že jsem schopen mu uvěřit i utopický názor, že holé lebky můžou přijít k rozumu. Herecký koncert Edwarda Nortona.(4.1.2003)

  • Gemini
    *****

    Édward Nórton, šá la lá la la, hej. Fotbalový popěvek se k filmu o náckovi hodí, ne? Fakt je, že tímhle filmem si u mě Norton hodně šplhnul... spolu s Prvotním Strachem a 25. Hodinou je to asi jeho nejlepší herecký výkon. O příběhu se nemíním rozepisovat, je pro něj škoda slov. Prostě mi věřte, že je vynikající a neotřelý. Anebo ještě líp, nevěřte mi a podívejte se na to, nebudete litovat. 90% mimo jiné i za výborně fungující spolupráci s druhým Edwardem - Furlongem.(28.1.2003)

  • Radyo
    ***

    Realizace zajímavé myšlenky o tom, že náprava sebevětšího lumpa je možná, je udělána sice precizně, ale stejně si myslím, že skutečnost by byla zcela jiná, jelikož já v možnost nějaké nápravy nevěřím. Možná se pletu, ale je to můj názor.(19.7.2002)

  • Matty
    ****

    Filmů na podobné téma zatím moc nevzniklo, tenhle začíná jako depresivní psychologické drama „evropského“ střihu, ale až příliš brzy se z něj vyklube jenom další moralizující „rodinný“ filmeček plný amerického patosu a na efekt sázejících zpomalených záběrů. Značně rušivě na mě také působily neustále přeskoky z barevného obrazu (současnost) na černobílý (minulost). Osobně bych dal přednost černobílé pro obě časová období. Kult hákového kříže obsahuje a nijak neskrývá několik výchovných prvků a ponaučení, například: „minulosti neutečeš“ a „rasismus, nacizmus a vůbec upřednostňování bílé rasy je hnus“. Což sice je chvalitebné, ale skutečně potřebujeme, aby nám to někdo servíroval přímo pod nos? Přesto za snahu a odvahu dávám *** (za film) plus * za Edwarda Nortona, který si tímto natrvalo zajistil místo v mé herecké síni slávy (neboli top five). Čili k filmu výhrady mít lze, avšak k výkonu Nortona nikoliv. Když jako Derek surově zabije dva černochy a následně se s vítězoslavným úsměvem nechá zatknou policií, věřil jsem mu to. Když o tři roky později rozhlašuje, že s Bílou ligou už nechce nic mít, věřil jsem mu to taky. Dokonalý chameleon. Film 60% + Edward Norton 20% = 80% Zajímavé komentáře: ScreamJay, JohnnyD, Pedro, Zombo, Merggie, Aluska88(25.5.2005)

  • Djkoma
    *****

    Dva Edwardové vládnou všem... Edward Norton vládne filmu pevnou rukou a starý známý rebel Edward Furlong se představuje v jedné svých posledních, opravdu dobrých, rolích. Kult hákového kříže má myšlenku, jde si za svým a předkládá mnohé argumenty. Pro neznalého amerického světa může tohle být poměrně mrazivá sprcha z rasistického stylu života tamních tvrdých bělochů... Jednoznačně film, který vás donutí zamyslet se a ještě nějakou dobu na něj vzpomínat... v dobrém.(6.11.2004)

  • gouryella
    ****

    Nadprumerne film dotykajici se velmi ozehaveho tematu neonacismu, ktery ma vyrazne nadcasovou platnost a zaujme opravdu vybornymi vykony a skvelym scenarem.(30.7.2002)

  • Renton
    ****

    Scénář: David McKenna .. Byl to rasistický frajer. Nenáviděl barevný a byl členem skupiny lidí, kteří s nimi vedly pouliční boje. Až jednou, při krádeži jeho auta, kdy krutě vyřídil oba negry, co se o to pokusily se dostal před soud a na pár let do basy. Tam zažil skutečný očistec a hlavně poznal, že špatní nejsou jen ti barevní.. Po návratu k běžnému životu ovšem zjišťuje, že vymanit se z minulosti, není tak snadné. Navíc jeho mladší brácha začíná kráčet plně v jeho stopách... Drsný a sugestivní pohled na rasismus v Americe s výtečným náckem Edward Norton. Fuck White Power! Nenávist je přítěž.(27.3.2006)

  • Malarkey
    *****

    Tak tenhle film se jen tak nevidí. Režisér se nebál natočit film na téma fašismus a jeho následky. Na tomto filmu je vidět jak je důležité mít rodinu a jak se podle ní jejich dětí řídí. Finální scéna je očekávatelná ale naprosto úchvátná. A k tomu opravdu vynikající výkon Edwarda Nortona. Opravdu nemůžu dát jinak než za pět, protože jak již řeklo mnoho uživatelé přemýšlel jsem nad timto filmem ještě dlouhou dobu.(13.6.2006)

  • Cervenak
    ***

    Precenená, nekonečne naivná hollywoodska báchorka o tom, ako sa ultratvrdý neonacista v base skamarátil s ukecaným černoškom a zrazu sa z neho lusknutím prstov stal "židácky, liberálny, hippícky neger". LENŽE: hrá tam Edward Norton. A hrá tak, že aj tejto inak nefungujúcej čiernobielej limonáde pre masy musím nadeliť solídne 3 hviezdy.(30.8.2007)

  • J*A*S*M
    ****

    Výborný film s vynikajícím Edwardem Nortonem o tom, že pakáž se najde mezi bělochy i mezi černochy. To snad ale ví každej, kdo to má v hlavě trochu v pořádku. Na otázku jak tento problém řešit už ale snímek neodpovídá. Pokud se tedy nemá divák stotožnit s naivní myšlenkou převýchovy nácka ve vězení. Ale i kdyby byl ten film sebehloupější (a on hloupý není, jen trošku myšlenkově nedotažený), Nortonův výkon by ho stále držel nad vodou.(3.1.2009)

  • T2
    ****

    Rozpočet $20miliónovTržby USA $6,719,864Tržby Celosvetovo $23,875,127/80%/(27.3.2006)

  • AngelAngie
    *****

    Zcela kultovní záležitost .. skoro mě až nutí napsat - Kdo neviděl, jako by filmu neholdoval ..(26.5.2008)

  • Radek99
    ****

    Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... Podobné filmy: Svatý boj, Romper Stomper, This Is England(19.11.2007)

  • DaViD´82
    *****

    Skvostná, byť nikterak příjemná podívaná.(22.4.2005)

  • Superpero
    *****

    Opravdu výborný film s výtečným Nortonem a Furlongem. Film, který ukazuje, že rasismus je fakt píčovina a že tudy cesta ale fakt nevede. Skoro bez výhrad akorát ten jejich černej učitel byl možná až moc přemoudřelej. Jo a Ethan Suplee taky válí.(2.12.2005)

  • mandes
    *****

    rozpocet:$20 million trzby celosvetovo:$23,875,127(29.10.2006)

  • kiddo
    odpad!

    Prozradím vám malé tajemství: jenom proto, že se film tváří, jako že je proti extremismu a nacismu, to ještě automaticky neznamená a) že je kvalitní a b) že je skutečně proti extremismu. Problémy Kultu hákového kříže se dají shrnout do třech kategorií, z toho dvě jsou tvůrčí a jedna ideologická. 1) hlavní postava. REALISTICKÁ figura se kvůli jedinému rozhovoru s otcem nezmění z liberálního kloučka na konzervativce, konzervativci se nezačne přes noc zamlouvat myšlenka vraždění menšin a nácek nezahodí své životní přesvědčení a nezmění se v liberální otcovský model jen proto, že potkal přátelského černocha. Hlavní postava je z psychologického hlediska nevyrovnaný, beznázorový, myšlenkově nezakořeněný a nepřemýšlivý blb (dá se vztáhnout bez problémů i na bratra), film se nám ji nicméně snaží prodat jako ztracenou ovečku, která je ve skutečnosti hluboká, citlivá a ve své přemýšlivosti jen svedena inherentně zlými argumenty. Derek i Danny jsou povrchní a hlavně neprocházejí žádnou skutečně hlubokou vnitřní a názorovou změnou, jinak by nemohli své přesvědčení měnit jako fusekle. Ve skutečnosti tvůrci nejde o to stvořit životnou postavu, ale prázdné plátno na které by mohl promítat své naivní a nepřesvědčivé představy o závažných problémech. 2) kýčovitost. Kult hákového kříže se tváří, že vypovídá o drsné realitě, jedná se ale o zcela nevěrohodný a vymyšlený konstrukt. Zdání uměleckosti mají napomáhat i neodůvodněné obrazové orgie a burácivá dramatická hudba, které ve skutečnosti řvou KÝČ už na dálku. Prolhanost a manipulativnost obsahu se tedy v souladu se slavnou poučkou promítá i v technické rovině. 3) ideologická manipulace, za niž by se nestyděl ani Goebbels. Ukážu na hlavní stolové scéně – velice málo z toho, co Derek řekne, by se dalo charakterizovat jako rasismus nebo nacismus; jediné, čeho se v této scéně Derek dopouští, je odidealizovaný a, ó hrůzo, KONZERVATIVNÍ náhled na problematiku, již je dnes slušnost vidět prizmatem multikulturalismu, politické korektnosti a historické viny (o zjednodušování, demagogii nebo populismu Derekových řečí se můžeme dohadovat). Jeho legitimní argumenty jsou nicméně ztotožněny s hitlerovskou rétorikou a jak takové se spravedlivým rozhořčením odsouzeny přirovnáním Dereka k členu KKK. Poselstvím této scény a celého filmu tedy je, že jakákoli nesouhlasná reakce vůči právě vládnoucí ideologii vás klasifikuje jako nácka, který potají masakruje černochy a onanuje nad Mein Kampf, a že není rozdílu mezi tím, když řeknete, že „pozitivní diskriminace je prasárna“ a „negři jsou smradlavé méněcenné opice“. Tím, že v diskuzi nepřipouští více neextremistických náhledů na jednu věc, film extremismus neodsuzuje, ale naopak je sám extremistický. Závěrem: Kult hákového kříže je budovatelsky a propagandisticky manipulativní tím, jak divákovi lže ohledně toho, proti čemu stojí (nikoli proti neonacismu, nacismu nebo extremismu obecně, ale proti konzervatismu a ideové opozici), tupým brainwashingem vychovává vládnoucímu systému novou třídu nemyslících obdivovačů neschopných přijmout nesouhlas a opačný názor, a já tak bez špatného svědomí z přehánění můžu říct, že je to ten nejhorší a nejnebezpečnější film, jaký jsem kdy viděla.(6.8.2010)

<< předchozí 1 2 3 4 15 28 42 55