Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Dokumentární
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (2 138)

plakát

Sisu (2022) 

Kde Krvi a Zlatu chybí umělecké pojetí nahrazuje to SISU, které zhruba mě bavilo do scény u jezera. Po této sekvenci je to BONDovatější než BOND či MacGyverovatější než MacGyver, chcete-li. Hrdina přežije naprosto vše – to ho mohli udělat rovnou nesmrtelného a nehrát si na zranění, které se nedají přežít. Závěr s érem je pak 3,14čovina jak zvon. Scénou a vizuálně se mě to líbilo do půlky. Má to krásný nádech laponské přírody a vytvarně a koncepčně jímavé, ovšem co pak s tím udělali tomu zůstává rozum stát. Pokud by se promlelo SISU s Krvím a Zlatem, uhladilo se… mohl po čas vzniknout zase zajímavý spektákl podobný Hanebným Panchartům. Takto pro mě oba filmy upadnou časem v zapomnění.

plakát

Krev a zlato (2023) 

Obvykle se snažím filmy hodnotit jednotlivě. Vzhledem k tomu, že se mě nyní sešlo SISU a KREV A ZLATO prakticky pohromadě, tak jsem si chtěl udělat porovnání. První jsem si dal Krev a Zlato a docela jsem byl překvapený, že to není úplný paskvil a jako výchozí audio jsem zvolil říšské audio. Děj je docela prostý a herci se snaží, ale je působí to jako taková natáhnutá epizoda obšlehnutá / inspirovaná Hanebnými Pancharty. Nemůžu se, ale zbavit dojmu, že toto si vícekrát nepustím.

plakát

Avatar (2009) 

Po zhlédnutí druhého dílu jsem musel značně přehodnotit i jedničku. Být mě o 15 let méně, tak bych mohl ještě slintat blahem nad vizuálním zpracování, to je ale tak všechno. Jsou to protivné omalovánky s pěkným mimozemským světem, ale samotní Avataři je jakoby se Šmoulinka bila s robotem.

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Casovy odstup mezi jednickou je az prilis velky na to si uvedomit, ze jsme mozna v tom roce 2009 byli omameni krasnym CGI, ktere dneska uz ale nefunguje. Z drive obdivovanych digitalnich potvurek (rozumej avataru) se stavaji otravne pohadkove bytosti, kdy by si clovek pral, at jich je tam co nejmin a spis je vice ukazan (kdyz uz) svet Pandorry. Dej je spouste lidem asi ukradeny a po tech letech si clovek rika, ze je mu jedno o co jde a spise se tesi z aktualizovaneho technickeho dema Camerona. Krom toho je znat na kterych pasazich se setrilo a kde se cerpala inspirace Lens Flarem. Teprve az se dvojkou si clovek uvedomi, ze po strance technicke je to mozna v necem zajimave, jinak ale strasne prazdne a eko. Cameron, ktery nechal rozyeahbutt v T1 a T2 kulisy se tady radeji uchyluje k digibordelu. Omlouvam se, ale tomuhle nemuzu fandit a prehodnocuju i jednicku.

plakát

Krycí jméno Donnie Brasco (1997) 

Netradiční gangsterka skrze tajného ejdženta, kterého skvěle zahrál mladý Johnny Depp. Al Pacino má také velmi dobrou roli típka co si džonyho oblîbí. A scéna kdy do toho začne tepat Don't Bring Me Down od ELO, no jeje! A i jiné další fláky. Načasování soundtracku mě po delší době velmi bavilo.

plakát

Mucha: Ježíš (2013) (hudební videoklip) 

Na chatě Pastvinách bombasitckej vystřízlovák vojebanej na plný koule až z toho vole bolela hlova. Brnisko v klipu, tak z toho mrdá mě v hlavě.

plakát

Příběhy starých hospod (2023) (seriál) 

Tato série se jevila pro mě, jakožto příznivce pohostinství, jako nezbytná nutnost zhlédnutí. V hospodě jsem strávil nejvíce času kromě domovu a školy a možná i spoustu dalších jako já. Přesně vím jakého piva mnou proteklo nejvíce a kde jsem ohřál nejvíc židlí. Želbohu tato nejmenovaná hospoda už ztratila punc jedinečnosti a to změnou všech těch hospodských tradic je dneska trochu něčím jiným. Byť z osazenstva pravidelných čaj o pátových seancí bych dnes našel při pátečním večeru ony štamgasty, tak už to není co bejvávalo. Jinak co týče významu hospody, tak jsem zde zažil nesčetněkrát zajímavé situace a témata o kterých na diskotéce, koncertě či festivalu prostě nezažijete. Takže v mém životě hraje výraznou roli toho co pozřít či vypít. Staré hospody či místa s geniem loci uznávám daleko víc než načančané reštyky v rukavičkách. Pepa Poláček mi tedy udělal nesmírnou radost, když se snaží oduševněle vystihnout myšlenku hospody jako multikulturního zařízeni, kde je čistě vaší volbou zda proti vám bude sedět čmoud, šachista, pěkná ženská nebo nějaký namachrovaný pyjdždus. Hospoda bude a patří u nás v české republice k neodmyslitelnému dědictví let minulých a je třeba je a sebe utužovat.

plakát

Porky (1981) 

Taková připitomělá prcičkovská a neškodná komedyja. Opět je to film, který by byl na hranici hodnocením 2-3 hvězdy a díky rychlodabingu, který jsem splašil s Ondrou Hejmy je to o ouroveň hájr. Takže spíše ze studijních důvodů dabingu a pro pobavení.

plakát

Pobřežní hlídka (2017) 

Tu a tam je něco povedeného, ale jinak fraška jako b(l)assen...