Benigni

Adéla Petřeková je zajímavá, stejně jako řada herců včetně Sředy, museli by mít ale set sakra silnější příběh a napínavější děj, aby člověka zaujal.

Nemastné, neslané. Dramaturgicky zcela nevyvážené a irelevantní. Špína pochází už od scénáře, a ani místy dynamická režie a kamera neudělá film snesitelným, záživným. Herecky stojí za zmínku snad jen Majer. Ani Leoš Noha tentokrát moc nefunguje, ale je to asi prvoplánovostí postav. Přítomnost Ewy Farné jsem nepochopila. Vztah dívky a kluka připomínal stardé dětské filmy z Barrandova. Příroda je krásná, i koně, i herci, ale příběh je nefunkční, ať ho otočíte kudy chcete. Za mne zcela zbytečný film, který Pokornému může jedině pokazit kredit.

Je pravda, že u některých rozhovorů nebylo protagonistům rozumnět, ale rozhodně mě to nepokazilo dojem z filmu. Je to pro mne novinka, myslela jsem si, že Waldorfských škol je v Česku jen pár a ono jich je několik desítek a jsou tam zajímaví lidé s přemýšlením, které je velmi sympatické, tvůrčí, chytré. Nevím, jestli bych tam dala své dítě, ale možná je to v současné době lepší cesta, než klasické vzdělávání. Dokument má kreativní momenty, nenudí a ukazuje trochu jiný svět, než který známe z internetu a sociálních sítí a světak komerce. Vyváženost dětí, žáků i jednoho z rodičů (herečka Lenka Vlasáková) dělala dokument kompaktní - jsou tam osoby všech věkových kategorií, příjemné střídání interiéru a exteriéru, přírody a města, kladů i záporů.

Kdyby alespoň ten konec nebyl tak naivní a přestřelený, mohl mít film jakousi naději na rozumný počin. Když tvůrce nemá dramaturga, může si dovolit cokoliv, ale pak to takhle dopadá. Místy to mělo silnou atmosféru, a nebýt Podzimkové, asi by to nešlo ukoukat. Nejhorší asi kamera a scénář. Nejlepší asi herecké obsazení. Dialog je těžká disciplína - pokud mu tvůrce věnuce celou první půlku filmu, musí být set sakra dobrým scenáristou. Škoda.

Šokující, skutečné, bezchybné. S tou limonádou se slečna herečka ještě dost krotila. Já bych mu dala v té kavárně židlí po hlavě. Kluk, který si chtěl jen povídat mě dojal k slzám stejně jako Anežku.

Klasický fast food, jen protočené peníze a prožvaněné dialogy. Akce místy celkem uvěřitelné.

Režisérsky a kameramansky dost nemoderní, publicistické a kýčovité. Ne vždy je ale nutné mít zrovna estetický a hudební vkus, když máte tak dobrý příběh a osobnost, která je nejen krásná a talentovaná, ale i duchapřítomná a citlivá. Lepší průměr, co se komnat týče - až na to zpracování.

Viděla jsem tento film na festivalu v pražské knihovně a hned v prvních minutách mě upoutal svou náladou, hudbou, herci a mírným nakořklým vtipem, který přes bolavé dramatické téma rezonuje skvěle, a udrží diváka v lehce úsměvné atmosféře až do samého (a vlastně i celkem překvapivého) konce. Film působí velmi pohledně, a až zpětně jsem si uvědomila, že je v něm i pár motivů scénické režisérovy hudby, která zřejmě tak ideálně zapadla do děje, že jsem ji vůbec nezaznamenala. Toto decentní drama by na obrazovkách České televize zaujalo mnohem více, než ty pořád omleté rádoby severské kriminálky a filmy s akcentem na komunismus. Tento film totiž podává divákovi ruku - i když není kdoví jak "strhující".

Herecky velmi hezké, nápad má potenciál, ale v rámci studentské tvorby zcela standardní, možná lehce nadprůměrné.

Pro mne zklamání. Pěkná hudba, nápad i herci, ale není to ono. Hodně se to vleče a kde nic tu nic.