Poslední recenze (34)
Jedeme na teambuilding (2023)
Kdo se chtěl bavit, bavil se. Já jsem se pobavil a zasmál dost. Žádné velké umění to není, ale jak výkony jednotlivých a nutno podotknout parádně obsazených herců, tak celé pojetí tématu teambuildingu poboček korporátu bylo moc fajn. Myslím, že si to i herci užili parádně. Kdybychom chtěli hledat chyby, najdeme je, ale nějak po tom ani netoužím. Nechám si příjemně doznívat pohodový večer s trochu netradiční československou komedií.
Pějme píseň dohola (1990)
Krásně zakonzervované zkušenosti z letních táborů z dob socialistických.
Jan Žižka (2022)
"Doma není nikdo prorokem" zní zlidovělé rčení s původem v Bibli. Do této věty bychom mohli shrnout očekávání velkolepého historického filmu a reakce na něj, či spíše zklamání diváků. Výborný námět, zajímavá zápletka, rozhodně dobře vybraní herci, celkem divácky zajímavě ztvárněný středověk, byť by se o kostýmech a zbroji asi dalo diskutovat. Vůbec by se přitom ovšem nemuselo jednat o Jana Žižku. Příběh šel zasadit prakticky kamkoli. Kdyby to byl příběh smyšlené postavy, možná by tvůrci udělali líp. Nečelili by tak vysokému očekávání a kritickému srovnávání s historickými událostmi. "Vystačili" by si s domácí hereckou scénou a výrazně nižším rozpočtem. Jan Žižka byl v tomto případě spíše marketingový tah. Když si odmyslím výše popsané, koukat se na to určitě dalo. Středověká řežba z prostředí žoldnéřů, akce, všudypřítomné utrpení chudiny, bezpráví, svévole šlechty. Osvícená šlechtična Kateřina, která se přikloní na stranu poddaných a položí za ně život. Boj dobra se zlem, otevřený konec.. Takový výrazně drsnější Robin Hood, ovšem tím tedy nevhodný pro děti, což sledovanost filmu taky značně limituje. Dojmy zůstávají rozporuplné. Na film jsem se těšil, rád jsem se na něj podíval, asi se na něj zase někdy podívám, ale převládá zklamání nad neuspokojeným očekáváním. Jan Žižka chtěl prostě víc.