J.F.B.

"Where were you in '62?" – Má odpověď na tento propagační slogan filmu sice není (a ani nemůže být) Modesto, California, vždyť patřím ke generaci o několik dekád mladší a z úplně jiného koutu světa, to ale nic nemění na tom, jak je mi tento snímek blízký. Lidé se zas tak moc nemění, takže v mnoha scénách může člověk najít sám sebe nebo situaci, kterou zažil. A tak film vzbuzuje nejen nostalgii po době osobně nepoznané, ale i po té prožité. Což celkem dobře popisuje toto video. Ovšem hlavní kouzlo American Graffiti samozřejmě zůstává v dokonale zachycené atmosféře počátku 60. let a života tehdejších teenagerů na americkém maloměstě. Kdy se celou noc jezdilo nahoru a dolů po hlavní ulici a poslouchal se Wolfman Jack. Tím se dostávám k naprosto perfektnímu soundtracku, bez něhož by to nebylo ono. Stačí si pustit jednu z písniček a hned člověk zatouží tam být. V jednom z těch aut, která míjí hlavní hrdiny, poslouchat rádio, spalovat gallony olovnatého benzínu a projezdit celou noc. Možná se ještě stavit na chvíli v Mel's Drive-in na něco k snědku – a prostě žít ten báječný americký sen. Než se rozplyne kdesi ve vietnamské džungli... nebo někde v nudné kanceláři... (x) (x) (x)