JohnCZ

V zásadě ne špatný podvodní survival, který je ale průměrný takovým tím nedobrým způsobem. Je velmi prostý. I při krátké stopáži se to celkem táhne, hlavní hrdinka je na ránu (což se dá chápat, ale sympatické to moc není) a pod hladinou toho není moc vidět.

Je to takové so-so, hlavně z důvodu omezení, která udává televizní formát. Na jednu stranu je to tísnivá depka, která z diváka vysaje víru v lidstvo, na stranu druhou se to pořád ještě drží při zemi a věřím, že realita musela být ještě horší. Z hlediska psychologie nechává film diváka tápat a spíše si domýšlet. V tomhle ohledu byl Room z roku 2015 o nějaký ten level dál. Jenže ten byl oproti tomuhle alespoň čistou fikcí, brrr.

První civilní půlka neoriginální, předvídatelná, ale svým námětem chytlavá a hezky vizuálně zpracovaná. V té druhé, jak se začne pracovat s triky, se to začne sypat a působit nechtěně směšně. Postavy se chovají drbnutě, do toho divný střih a tempo scén, kdy to dohromady moc neklape a nakonec i umělohmotný laciný vizuál, který shazuje veškeré původní snahy o serióznost.

Má to jedinou chybu. Ty epizody jsou strašně krátké a působí hodně zkratkovitě a jednoduše. Ale jinak Filoni dospěl. Přesně tady jsem dostával totiž to, co v mnoha epizodách Clone Wars ne. Žádnou akční taškařici, ale temnotu, silnou atmosféru, osudovost. A Kevin Kiner předvádí parádní hudbu, pro Star Wars často velmi atypickou. Pokud by Filoni vytvořil v podobném tónu kontinuálně vyprávěný plnohodnotný seriál, chrochtal bych blahem.

Z prvních třech dílů jsem byl docela zklamaný. Pomalé tempo, levná výprava a hlavně některé vyloženě amatérské akční scény, které jako kdyby točil někdo, kdo nikdy žádný akční film neviděl. Druhá polovina série ale dupe na plyn úplně ve všem a navrch přidává i nemálo té nostalgie. Jen je prostě škoda, že v tak rozsáhlém universu Disney novinky radikálně odmítá a hraje pouze a jen na tu nostalgii. Ewan to táhne hodně, stejně jako postava inkvizitorky, která se postupně zajímavě vybarví. Dokonce i malá Leia je překvapivě snesitelná. Ty prachy jsou v tom nakonec vidět a atmosféru to má velice slušnou. Jen je to celé naprostá rutina. Obstojná, ale jen rutina.

Vizuálně to má sem tam celkem cool momenty a už to nepůsobí tak strašně lacině jako první zástupci téhle podivné série, ale jinak je to nezáživný podprůměr. Žádná z povídek není dotažená do podoby něčeho skutečně zajímavého a smysluplného.

Tohle je něco, co prostě můžu a mohl bych sledovat nekonečně dlouho. Pohodová hlavní dvojice, nelehká cesta, obsahová bohatost, perfektní technická stránka, skvělá volba doprovodných skladeb, všudypřítomný nadhled a přesto respekt k cizím kulturám a nakonec i neskrývané emoce, když se něco nepovede, ale i když se něco moc dobře povede.

Nervydrásající záležitost a naprostý husarský kousek filmařů, který zaráží nejen tím, že to dokázali natočit a s ještě tak masivním množstvím materiálů, ale že vůbec byli všichni zúčastnění ochotni v dokumentu transparentně a s odvahou vystupovat. Tohle totiž nebyla cesta za lepším. Tohle byla poslední možnost. Ze zoufalosti podniklá strastiplná pouť za přežitím, ve které podraz, chyba nebo jen špatná náhoda může znamenat selhání a smrt (a to ještě v tom lepším případě). Kdo v posledních minutách, ve zlomovém momentu, neronil slzy štěstí společně s celou za svobodou prchající rodinou, tak není člověk.

Je s podivem, že mě tenhle nenápadný ale v současné době velmi důležitý seriál až doteď míjel. Byť s využitím fiktivní a možná ke konci až trochu přepálené zápletky, ještě nikdo tak realisticky a palčivě aktuálně agresivní hybridní válku vedenou Ruskou federací proti západním zemím v dramatické tvorbě vykreslit nedokázal. O to více zarážející je, že jeho první série vznikla jen pár měsíců před ruským vpádem na Ukrajinu. The Undeclared War poměrně pečlivou drobnokresbou ukazuje hořkou realitu toho, co je současné Rusko zač. Realitu, kterou si velká část naší společnosti stále ještě neuvědomuje, natož aby ji dokázala uvědoměle čelit a nevědomky nepadala do sítí ruskými propagandisty vytvořených narativů, které nemají za cíl nic jiného než skrze naprostý informační chaos a relativizaci pravdy radikalizovat jednotlivce, na kontroverzních tématech rozdělovat společnost a nakonec celé země ideologicky stáhnout pod vliv Kremlu. A já popravdě mám docela strach. Ne z Putina, ne z Ruska, ale z nás samotných. Považujeme se - my, rozcapený Západ - za vrchol civilizace, ale jsme opravdu tak inteligentní, vzdělaní, racionální, asertivní, informovaní, uvědomělí a tedy skrze všechny tyto vlastnosti jako společnost dostatečně odolní, abychom se destruktivním (dez)informačním kampaním cizí nepřátelské totalitní země, která si nás chce tímto způsobem bez vystřelení jediného náboje podrobit, dokázali efektivně ubránit? Doufejme, že ano. Protože tohle je moderní válka 21. století, která již právě probíhá v plném proudu. Skrytá, snad ještě více nenápadná než jak je tomu v samotném seriálu, ale o nic méně nebezpečná. ... The Underclared War je realistická kyber-špionážní záležitost s pomalejší soustředěnou režií, která, až na pár nepříliš dobrých jakoby snových sekvenci (za mě rušivých a zbytečných), jež mají fungovat jako vysvětlující metafora při hrabání se v kódu, nedělá žádné velké úlitby mainstreamovému divákovi a nesype na něj hollywoodské stupidity. Přesto však není ani na minutu nudná a naopak dokáže být svou zlověstnou atmosférou neviditelného nepřítele od začátku až do konce obdivuhodně vtahující a nervydrásající. Právě budováním napětí a realistickým pojetím sledujícím aktuální témata, které právě hýbou světovým děním, mi velmi dávala vzpomenout na špičkový Homeland. Plus skvělá hlavní hrdinka, Simon Pegg, Jindra zvaný Henry, snesitelné osobní linky, neokoukané britské GCHQ a minimalistický soundtrack, který v kritických momentech využívá variaci na ruskou lidovku "Under a Willow". Má to jen jednu vadu: není to uzavřené. Ale druhá série nakonec bude!

Velice atraktivní námět přetavený do podoby bohužel jen velmi průměrného seriálu, který hodně zajímavě začíná, ale postupně se z něj veškeré nadšení vytratí. Zvratů rozhodně není málo a scénář se snaží si diváka udržet, ale na to, jak zprvu o motivech únosců zarputile mlží a buduje očekávání velkých odhalení, jsou výsledné odpovědi na základní otázky "kdo a proč?" podávány jen velmi ledabyle, skoro až bez zájmu. Ke konci se už seriál, navzdory ohromné překombinovanosti, nemůže zbavit pádu do stereotypu, který rozbíjí až trochu akčnější finále, které, když už nic, tak celý příběh relativně uspokojivě uzavírá.