Flashheart

O kousek lepší jak jednička, příběh mi přišel souvislejší.

Slabší 4, z filmů s Billem Murraym, který jsem viděl, asi tak nějak jednooký králem, podařilo se tady z toho udělat ucelený smysluplný příběh. Závěr moc romantický, atmoška moc ze Sám doma. Na maloměstě ještě dobíhaly 80tky a ve štábu asi taky.

Andy García by 1. chtěl být hrdinou národního eposu - ale není. 2. chtěl být Al Pacinem - ale není. 3. chtěl být Francissem Coppolou - ale není. 4. chtěl světu přiblížit hoře fidelovského diktátu - ale nepřiblížil. 5. chtěl světu vykřičet jak byla Havana pupek světa (no, světa Mexického zálivu tak leda), ale nepodařilo se mu to ani na tak malou chvilku jako je těch 2h 20min - a je to i trošku plivanec zbytku Kuby podle mého. Tak nějak celé to mohlo být epické dílo - ale není. Celé mi to tak nějak zas tak moc nedávalo smysl. Rodinka se zkraje zdála býti zakořeněnou rodinou mafiánských bossů - a přitom vůbec. Ta baba, kolem které se to točilo nejvíc - pěkná, ale jinak slepice. Uvěřitelnost, že se s tvrdým životem začínajícího přistěhovalce sám v cizí zemi bez komunity (jako na Floridě) vyrovnal úplně v pohodě a makal od nevidim do nevidim za minimálku - velmi slabá. Historická korektnost - tristní. Smysluplnost postavy Billa Murreyho - absolutně nulová, wtf? Záměr jsem pochopil až dodatečně, ale naprosto se dle mého minul účinkem. Vlastně ani nevím, za co dávám 3 - každopádně se na to ale dá koukat, ty kraviny bezprostředně netahají vyloženě za uši, oči nebo závity, dá se. Nějaká poetičnost tam občas je. Rozhodně skvělý záměr, téma zajímavé, jestli se něco vyloženě povedlo, byla hudba, to je první liga.

Tak to byl mazec! Film jsem si pořádně užil. Chtěl jsem hodnotit víc, ale po prvotním opojení přišla odvykačka a dokonce i vystřízlivění. Největšími devizami filmu jsou 1. příběh, kterej napsal sám život, nikoliv žádnej scénárista a 2. koule, díky kterejm to natočili tak nějak v duchu tej kapely. druhá půlka už nebyla taková jízda, ale mně nevadila a seděla mi tam. a 3. relativně neotřelý techniky jako styl vyprávění (jednou ten, jednou ten, občas proklad nějakou faktografickou korekcí, to se mi fakt líbí.) Co ale film stahuje dolů: 1. a 2. a 3. historická nepřesnost. naprosto zbytečná, např. první Sixxovo předávkování mohlo bejt jedno z vyvrcholení první části filmu, do který by zapadlo jak prdel na hrnec. a naprosto zbytečná ještě jednou, když už se to snažili uvádět na pravou míru, tak mohli pořádně. Zábavnost filmu by nijak neutrpěla. 4. Některé filmařské techniky nic moc. Někteří herci tomu moc nedali teda, i když to možná jde v duchu hudební kvality. Naopak tradiční retardovaný americký závěr rodina nadevše mi snad poprvé v životě u americké produkce nepřišel tak retardovaný, ale konečně byl jednou na svém místě. Ještě bych dodal, psychologické profily rozebírat do detailů by se do tohoto filmu nehodilo, ale vzali to tam přesně tak akorát. Pochopil jsem je. Suma sumárum, film není nijak extra kvalitní, jakož ani jejich hudba, jejich život strašně nesympatická žumpa, ale koukalo se na to dobře.

Britský humor po americku? Nic moc. A jak celek slátanina.

Ještě horší chujovina než dvojka. Ale tu a tam se člověk zasměje, to jo.

Bez nostalgie, koukáno skoro 4 dekády poté. Lepší 3 s přihlédnutím ke stáří. Vtípky dobré, ale celé to nějak nemá spád, návaznost, smysl, nějak mně to nenadchlo.

Obsah jo, zpracování ne.

Některý vtipný scénky byly vtipný, ale jinak strašná slátanina a vykrádačka jedničky a jejích předloh. Má vůbec smysl zapínat trojku?

Fakt mě to nebavilo a není to můj šálek kávy (především to mezi nebem a zemí). A nemyslím, že ten děj je nějak moc dobře vymyšlen. Ale po některejch stránkách to nebylo marný, zalíbil se mi koncept jak to vyprávěla ona sama např., herecký výkony a další. I tak, slabé 3.