Myslivir

Tady někdo vařil... A fandové Godzilly si tyto tučné porce obsahu poslední roky nepochybně užívají, v porovnání se svojí americkou verzí je však Minus One jiný kafe. Nový hollywoodský Godzilla se totiž promenáduje krajinou a někde v příběhovém pozadí pobíhají nějaké ty lidské postavičky, zatímco tento japonský se do plnohodnotného příběhu lidí bez většího varování nebo build-upu spawne jen čtyřikrát, aby jim zničil život, jakmile se jim začne dařit (v tom má hlavní hrdina snad ještě větší smůlu než chudák Cutomu Jamaguči). Ale když už je teda Godzilla na obrazovce, stojí to za to (hlavně ten audio design mi rval koule). Co mě ovšem skutečně zaskočilo nejvíce, byla emocionální a alegorická hloubka a ideové poselství celého filmu - v době, kdy světem zmítá válka, člověk může být hrdý na to, že v ní nebyl. Damn, takovýto smysl pro hodnotu lidského života spoustě lidem chybí. Jenže tento film, ať už je vystavěný dobře jak chce, jim ho stejně asi nedá.

Miluju jak Zunův hlas a velmi expresivní hudba udělají i z toho nejnudnějšího odpoledne dané osobnosti drama antických rozměrů.

Hned na první pohled je jasné, čím Kaskadér není - narativně inovativním nebo komplikovaným a nepředvídatelným filmem. S různými klišé můžete hrát doslova bingo a za každé uhádnuté dostanete palec nahoru, který se stal signaturou Goslingovy nové "literally me” postavy, přesahujíc tak rámec jejího povolání. Ovšem čím tento snímek teda je? Velmi zábavnou a poměrně vtipnou poklonou filmovému řemeslu, a nejen tomu kaskadérskému. Docela okatě snímek využívá nápaditější stylistické postupy (dlouhé záběry s kroužením kamery, split-screen) a režisér David Leitch se opět snaží téměř každou akční sekvenci ozvláštnit unikátním prostředím či rekvizitami, ovšem po svém Bullet Trainu se drží kapánek zkrátka. Avšak pro mne největší lákadlo stejně představuje sám Gosling. De facto ustavil novou vlnu filmů, mnou nazvaných ryanovin™, v nichž mi je každá jeho role něčím sympatická. Převládá u mě melancholie a samota zápolící s touhou po intimitě? Jsem Řidič. Stýská se mi po lásce a “starých dobrých časech”? Jsem Sebastian. Netuším, kam směřuje můj život, ale cítím, že jsem součástí něčeho většího? Jsem K. Hledám smysl svého života? Jsem Ken. Žiji přítomností a užívám si každé chvíle, kdy dělám to, co mě baví, ale sem tam něco přece jen zabolí? Jsem Colt. Jak to ten Gosling sakra dělá? Netuším, ale dokud bude hrát především očima, tváří a srdcem, a nebude sázet na scény bez trička, budu spokojen.