Šťastny ať jsou všechny bytosti: Míla a Eduard Tomášovi na chatě a v Lucerně

Manželé Míla Tomášová (24. 9. 1920 – 12. 5. 2001) a Eduard Tomáš (25. 11. 1908 – 26. 5. 2002) svými knihami, přednáškami a osobními setkáními významně, možno říci i nezastupitelně, přispěli k rozvoji nenáboženské spirituality v ČR i v bývalém Československu. Za hlubokým mystickým poznáním a duchovními osobnostmi nebylo nutné jezdit do Indie, Tibetu či Amazonie, manželé Tomášovi se svými jedinečnými zkušenostmi a hlubokým vhledem byli k dispozici a otevření všem hledajícím v centru Čech.
Film zachycuje působení manželů Tomášových od druhé poloviny devadesátých let až do konce. Přiblíží jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru pravidelných setkání ve zcela zaplněném velkém sálu pražské Lucerny, kam se sjížděli lidé z celé republiky, aby v tichém a soustředěném pohroužení vnímali slova přinášející vnitřní klid a osvobozující poznání. Sedělo se i na zemi, balkóny byly obsazené do posledního místa, návštěvníkům ani nevadilo, že nevidí na pódium, stačilo jen poslouchat… Hlavní linií snímku jsou rozhovory, které vedl režisér Viliam Poltikovič s Tomášovými na jejich chatě u Jílového. Míla a Eduard Tomášovi v nich mimo jiné rozkryjí význam slova mystika, cestu od rozpoznání omezujícího ega k všeobjímající jednotě Absolutna, cestu od utrpení k vnitřnímu osvobození, probuzení. Promlouvají přitom srozumitelně, jsou přístupní i lidem, kteří se o spiritualitu začínají zajímat. Ve filmu lehce nahlédneme i do soukromého života manželů Tomášových na chatě a jejich význam přiblíží a dokreslí osobnosti, které jsou jejich odkazem a působením stále pozitivně zasaženi. Absence nenáboženské spirituality v moderní společnosti stojí za mnoha velkými problémy dneška. Odkaz manželů Tomášových je stále platný, kupodivu dnes i naléhavější. Poznání, rozlišování, uvědomování, které Tomášovi ve filmu zprostředkovávají, je cesta, na níž mohou být bytosti šťastné. (sator)