Soldat i slon

Rudá armáda už buší na brány Berlína. Mezi oddíly, které chtějí dobytím nacistického hlavního města konečně ukončit válku, je i jednotka vojína Armenaka Gasparjana. Právě tehdy se přímo uprostřed rozstřílených ruin ozve řev anebo možná i pláč opuštěného slona a všichni přerušují palbu. Dokonce ani Němci nechtějí střílet po bezbranném obrovi. Tehdy dostává arménský voják mimořádný úkol: dopravit zvíře do zoo v jeho rodném Jerevanu. Považuje to za neuvěřitelnou nespravedlnost, roky proléval krev na všech bojištích Velké vlastenecké války a teď má být připraven o okamžik porážky nepřítele? Nicméně ani stížnosti u vyšších velitelů ho úkolu nezbavily, a tak vyráží na tisícikilometrovou pouť zničeným územím Německa, rozbitého Polska i sotva se vzmáhající sovětské Ukrajiny se slonem, o němž nic neví. Ani jak o něj pečovat, ani jak se k němu chovat. Putuje tu sám, tu se k němu někdo připojí. Putuje bez zásob a tam, kde nemají co jíst ani lidé, je těžké shánět potravu pro slona – přesto si i ti nejbídnější utrhnou od úst. Tehdy vojín Gasparjan pochopil, že nevede pouhé zvíře, ale především naději na nový život. (chamonix)