Recenze (1)
(KB - B) Nejzajímavější na této bulharské komedii, která by se dala volně přeložit jako VELRYBA, jsou úvodní titulky s dokumentací, z které se dozvídáme, proč došlo k zákazu. Cenzoři žádali 1.) zkrácení scény s matkou; 2.) odstranění veškerého fňukání, protože je velmi hrubé a naturalistické; 3.) vystřihnutí věty o Khanu Asparukhovi; 4.) zkrácení vulgární scény v kanceláři; 5.) zredukování nechutné ukazování ženského těla v telefonní budce; 6.) vyhození vět o Elizabetě, Gagarinovi a jakékoliv juxtapozice mezi socialismem a kapitalismem; 7.) zkrácení parodické písně o sladké domovině; 8.) odstranění věty "svrhl jsem imperialismus"; 9.) zminimalizování úlohy konsomolské sekretářky, jak je to je možné; 10.) revidování závěrečného proslovu. V druhém dopise byl seznam požadavků o poznání chudší: zkrátit 1.) proslov v televizi a 2.) proslov před portrétem. Nebýt toho, že došlo k cenzorním zásahům, kdy se dochovaly dopisy s nařízeními, VELRYBA by nejspíš zůstala zapomenuta. Uniká mi, čím snímek tolik pobuřoval, když jsem v něm nenašel ani náznak satiry oficiální dobové propagandy. Zesměšňováno je spíše byrokratické řízení, ale to pouze prvoplánově v zápletce o velrybě, která neexistovala, manipulaci davu, který se nechal vodit za nos, a krytí před médii. Nepřijde mi to ale jako něco, co by mělo být vztaženo na konkrétní režim či nálady, protože jde o velmi obecné a do jisté míry i nadčasové prvky určitého typu zřízení. Satira je to nezacílená, a tudíž málokdy opravdu vtipná, a spíše prvoplánová a předvídatelná. Holt jde o případ díla, jehož "kontext" je mnohem zajímavější než samotný "text"... ()