Human Flowers of Flesh
Human Flowers of Flesh
Obsahy(1)
Bezúčelná plavba, anebo cesta, ze které se všichni vrátí obohaceni? Režisérka Helena Wittmann vysílá do Středozemního moře posádku pěti mužů a jedné ženy, jejich výprava však není zdrojem konfliktů. Namísto toho sledujeme situace, z nichž žádná nemá dramaticky navrch nad jinou. Procedurální film respektuje bezcílnou povahu toulání a jako by zachycoval proces učení, poznávání. Hypnotické, vábivě mihotavé dílo neokázale hledá poezii v každodennosti a ve svých nejlepších momentech se dotýká mytické archetypálnosti. Mimo jiné díky tomu, jak dokáže pomocí detailů přenášet pocity z různorodých situací. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (2)
Asi ani nedokážu popsat, co je tohle za film, mám totiž problém určit jestli to vůbec film je. Já tedy absolutně nechápu, jak se něco takového může promítat na festivalech. Zkuste si představit film, který je absolutně bez příběhu (a to nemyslím metaforicky, skutečně ten film nemá příběh), bez dialogů (v celém filmu byly asi dva) a jedná se jen o hodinu a 40 minut dlouhou složeninu 5 minutových záběrů na náhodné věci. Jediné, co jsem z toho pochopil bylo to, že se nějaká žena rozhodla přeplavat moře, to je jediné co mi došlo a co podle mě asi dojde většině lidí. Jenže když se 7 minut díváte na vlny, následně další scénu 5 minut do hlubin a pak dalších pár minut na hlemýždě jak leze, přemýšlíte jestli jste na drogách vy, nebo tvůrci. Ještě se mi snad nikdy nestalo, že by se z plného kina v závěrečných titulkách stalo kino čítající 13 lidí. A hlavně se mi nestalo, že bych u nějakého filmu v kině usnul. Na pět minut jsem zamhouřil oči a následně jsem zjistil, že jsem absolutně o nic nepřišel. Nemá to vlastně ani žádný konec. Až se mě někdy někdo zeptá, co je to nic odpovím mu, že TOHLE je nic. 0% ()
Film je asi určený pre milovníkov Stredomoria, znázorňuje miesta na ceste z Marseille do Maroka. Inak v zasade nemá žiaden poriadný dej, je sériu záberov, často len detaily alebo postavy z posádky recitujúce monotónne nejaké básne, texty. Referencie na cudzineckú légiu, more, samotu, grécku mytológiu a čo ja viem ešte čo. Možno som niečo podstatné minul, alebo proste toto nie je môj typ filmu, ktorý viem vnímať, ale mal som pocit, ze toto by mohol natočiť každý s kamerou, dostatkom filmového materialu a strižňou. Sklamanie. (Göteborg Film Festival 2023) ()
Reklama