Tokio vykročilo

Krátká (ani ne půl h.), avšak velmi zajímavá perla mezi němými filmy, která se bohužel nedochovala celá a my musíme vzít za vděk zachovanými částmi sestavenými dohromady. Takto je to vlastně "jen" taková stručná filmová povídka. Tyto snímky provázela živá scénická hudba a mluvené slovo od tzv. benshi (vypravěčů), proto jsou tyto snímky často k dispozici bez zvukového doprovodu. V mnou shlédnuté edici (Talking Silents) nechybí ani vypravěč(ka), ani hudba, obojí je na vysoké úrovni. Příběh je na svou dobu poměrně odvážný, skoro by se dalo říci skandální (i když těžko říci, jak na japonské poměry), atmosféra tehdejšího Tokya jakoby ze snímku vysloveně dýchala. Pro milovníky klasické japonské kinematografie zajímavá volba! (16.01.2009)

Toto bylo mé první setkání s japonským němým filmem, nedopadlo to zrovna nejlépe. Ne že by to bylo špatné, ale nudil jsem se a bylo tam poměrně dost textu. Překvapil mě ale celkem moderní look. Jako raritka pro japanofily stojí za shlédnutí. (23.12.2010)

Prvotne som si myslel, že pôjde o konštruktivizmus na orientálny spôsob, čo však nie je celkom pravda. Ide o nedochované dramatické dielo, kde je pozostrihávaná jedna scéna naprieč druhou (v mojom prípade je dielo dokonca bez hudobného doprovodu a toho povestného japonského rozprávača), takže sa mi to ťažšie hodnotí. Mizoguči bol filmovým bohom, jeho technika obrazu a reči sa neustále zdokonalovala. Tu mi však príde ako vysokoškolský žiak obhajujúci si svoj titul... niečo na spôsob ala Tarkovskij - Valec a husle (1960), kedy sa jeho hviezdička len "dostávala do filmového sveta". Musím ale uznať, že pohľad na Tokio pred svetovou vojnou je rarita. Navyše v perfektnej vizuálnej kompozícii :). (23.08.2014)