Shingles: The Movie

no, co říci. Vždycky se dá šlápnout vedle. Jak tomu tak mívám občas ve zvyku, chtěl jsem se mučit nějakým sračkoidním filmem. Tento víkend ovšem ty lejna proklouzávaly mezi prsty. Už v sobotu jsem zapnul tureckou komedii a byla kupodivu vcelku dobrá. Večer jsem si pak pustil španělský survival thriller a nebyl taky nejhorší. Tak dnes projíždím novinky a z ničeho nic mé oko utkví na pokladu nevídaných rozměrů, myslel jsem si! Na plakátu borka se zahradním trpaslíkem v náručí a borec s břichomluveckou loutkou. Nad tím se blyští nápis Shingles (jak se v angličtině nazývá vyrážka herpesu). Na médii, kde sleduji filmy, svítí číslo 3,2 z 10. Tvůrci, o kterých jsem nikdy neslyšel. Zvolna jsem pocítil, jak mé srdce uklidnilo svůj rytmus a do mé duše začaly prosvítat paprsky nirvány. Konečně jsem našel ten pravý hnůj, u kterého si budu přát vlastní dekapitaci. Plný nadějí pouštím ten pomyslný skvost a začátek je velmi nadějný. Zombie historka plná příšerných efektů, úmyslně bizarního přehrávání, neuvěřitelně blbého střihu a otravných postav, včetně oživlých mrtvých. Na konci historky se mi ale podezřením zužují oči! Při následné změně scény a novém dialogu postav ke mně proniká skutečná podstata, opouští mě pochyby a začínám se pousmívat. V rámci druhé historky už se popadám za břicho. Geniální film. Vzpomínám si, že přesně takhle mě překvapil letos francouzský komediální horor Coupez! Podezřele se podívám na imdb, a ejhle, tento skvost má 7,2 z 10. Co se týče přesívání septiku, tak tentokrát nebyl úspěšný víkend, ale aspoň jsem zjistil, že i když se člověk plazí v parku po čtyřech, aby měl větší šanci se vyválet v nějakém hovně, tak může natrefit na krásně zelenou trávu, která je jen pochcaná. (02.10.2023)