Komentáře uživatelů k filmu (1)

  • ripo

    O satiře se v poslední době mnoho mluví. I o satiře ve filmu. Jenže satirické filmy, které dosud byly natočeny, bychom mohli spočítat na prstech jedné ruky. A opravdové satiry, jakou žádáme my, té je teprve málo. Jestliže tento polský film je jeden z prvých vysloveně satirických filmů, již sám tento fakt mluví o jeho užitečnosti. A není divu, že film přichází z Polska. Tam se totiž vytvořilo několik divadel satiry, která zapojila do své dramaturgie přední polské satiriky. A divadla satiry stála i u kolébky tohoto filmu. Film měl být z počátku jen sledem nejúspěšnějších výstupů z polských divadel satiry, hlavně divadla Satiriků a Sirény, kde také všichni tři autoři scénáře pracují. Ale brzy se ukázalo, že tato metoda není ve filmu možná. Že výstupy jsou divadelní a ne filmové. Autoři proto přepracovali, vlastně vytvořili, zcela nový scénář, který nemá nic společného s programem satirických divadel, ale stejně jako divadla satiry ukazuje i film na sbírku lidí, kteří stále ještě otravují a ztěžují každodenní život. Autoři též přišli na to, že všichni tito škůdci mají mnoho společných rysů, že jejich úlohy by mohl hrát jeden člověk. Zvolili Adolfa Dymszu a zvolili dobře. Tento herec velmi bohatého rejstříku mimického i gestikulačního dovedl odstínit všechny postavy a říci o nich to podstatné. Použití jednoho herce pro osm postav i velmi tenoučká nit příběhu obou hlavních hrdinů dává filmu ráz satirické revue. A ukazuje se, že je to poměrně nejschůdnější cesta k vytvoření satirického filmu, neboť zde neexistuje ještě velký satirický typ, ale pouze satirické episody. Je to prvý pokus a tak je nutno se na film dívat a prominout mu jeho některé chyby. Chceme však věřit, že bude signálem k vytvoření dalších satirických filmů, které stejně odvážně a nemilosrdně jako polská literární a divadelní satira odhalí zlořády, zmetky a přežitky v našem životě. Filmový přehled 46/1954(28.6.2009)