Say God Bye
Obsahy(1)
„Jean-Luc Godard připomíná slunce. Když se k němu přiblížíš, sežehne tě. Když jej ignoruješ, připravíš se o světlo,“ říká uznávaný švýcarský filmař Thomas Imbach o „Bohovi filmu“, jehož dílem i osobností je celoživotně očarován. Náhodné spatření záběrů chřadnoucího velmistra mu vnuklo nápad vydat se na pěší pouť od Curyšského k Ženevskému jezeru, vzdát tam dlouhá léta usazenému Godardovi hold a pokusit se jej přesvědčit, aby spolu možná něco natočili. Originální a hravý videodeník z cesty ve formě ohlédnutí za vlastní kariérou i dialogu se vzorem, který oddaného poutníka přitahuje jako magnet. Roadmovie „po vlastních“ jako zasvěcený godardovský masterclass (nejen) o vnímání světa prostřednictvím filmu. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (1)
Rozhodně bych ocenila krásné záběry Švýcarské přírody a rozhovory s lidma o filmu a o životě, být to jen o tom, je to za mně 5 hvězdiček. Ale pak tam bylo na mě příliš lichých úvah o tom, co je filmařina. Nevadí mi si trochu popřemýšlet, ale jakoby to byla tatáž myšlenka stále dokola - film vzniká neustálou interakci umělce s okolím. Ale na tom se neutahne 124 minut. A co je to za interakci a pouť, když se spí po hotelech? Takové evropsky pohodlné... Jako je fajn, že nás tu v Evropě nic moc nepálí, a je čas si popřemýšlet, ale v porovnání s jinými festivalovými filmy nezávislých filmařů v jejichž filmech i životě jde doslova o život, vyjde tento snímek tak nějak zhýčkaně. Zároveň v kontextu současného trendu mluvit o filmu jako o kolektivní práci mi zbožňování a vynášení režiséra do nebes a takové celkové kultovní modlářství přijde značně překonané. ()