Bolshoy kontsert
The Grand Concert
Režie:
Věra StrojevaKamera:
Vladimír NikolajevHrají:
Galina Ulanova, Ivan Kozlovskij, Maxim Michajlov, Alexandr Pirogov, Mark Reizen, Maja Pliseckaja, Vera Vasiljeva, Alexandr PlotnikovObsahy(1)
Barevný sovětský film "Velký koncert" věnovaný tvorbě Státního akademického velkého divadla SSSR v Moskvě, které oslavilo již 175. výročí svého trvání, přináší výběr z vrcholných představení a výkonů nejlepších mistrů pěveckého a baletního uméní. Film zachycuje ve vzorně propracovaných a mnohotvárně stylisovaných záběrech život a činnost uměleckého kolektivu: zájezdy umělců mezi kolchozníky, které dokazují pevnou družbu kolektivu divadla s lidem, pedagogickými povinnostmi jednotlivých členů souboru a vyhledáváním talentů mezi dělnickou a zemědelskou mládeží. - Film splní své poslání nejenom tím, že umožní seznámiti se se skvělým uměním souboru Velkého divadla, ale také tím, že dokumentuje, jaké místo zaujímá divadlo a jeho tvůrci v kulturním životě pracujících Sovětského svazu. (FILMOVÝ PŘEHLED 8 / 1952) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (2)
Barevný film „Velký koncert" má přispět, podle slov režisérky Věry Strojevové, k tomu, aby všichni občané Sovětského svazu a miliony diváků za hranicemi, se mohli seznámit se skvělým uměním Velkého divadla SSSR. Zdar filmu záležel na výběru vzorných ukázek a jejich sestylisování do dějového pásma s jakýmsi hraným komentářem. Tvůrcům filmu se skutečně podařilo ukázat mistrovství sovětských pěvců a tanečníků. Z bohatého repertoiru divadla vybrali nejlepší představení z oper „Kníže Igor", „Ivan Susanin" a „Evžen Oněgin" a z baletů „Labutí jezero", „Romeo a Julie" s nejlepšími pěveckými a tanečními sólisty. Filmové zpracování opery „Kníže Igor" ve zkratce, která nic neškrtá z hudebního a dramatického bohatství tohoto klasického díla Alexandra Borodina, je přímo vzornou ukázkou, jak může citlivý filmový režisér vytěžit všechnu krásu hudebního i dramatického projevu operních zpěváků i při předpokládaném omezeném jevištním prostoru. Překrásně snímané záběry z baletů plně potvrzují, jak rozvíjí sovětské taneční umění slavnou tradici klasického ruského baletu. Film podtrhuje také význam celého souboru v širší kulturní práci: družbu umělců s kolchozníky, pohostinská vystoupení v kolchozních domech kultury, vyhledávání mladých uměleckých talentů, zejména mezi zemědělskou a dělnickou mládeži, pedagogickou činnost na konservatoři. Je nutno zdůraznit péči, která je věnována hudebnímu propracováni filmu. Ze spolupráce filmových pracovníků s kolektivem Velkého divadla vznikl tedy významný film, který přibližuje všem divákům mistrovství sovětských umělců. Filmový přehled 8/1952 ()
Propagandistický film, jehož vyznění je jednoznačně v duchu vrcholného stalinismu, nejen v oslavě Josifa Visarionoviče (nutno říci, že hlavně v přítomné podobizně visící nad účastníky výročního koncertu studentů moskevské konzervatoře), ale v kolektivním bratrství sovětských národů (nemůže to náhodou někomu připomínat onu značně sterilní ideologii multikulturalismu?), ale i sounáležitost vysoké kultury a kultury vesnické (hlavně s vystoupením Voroněžského pěveckého sboru, jehož choreografie a aranžmá zní plně v intencích dobového pojímání folkloru). Nutno ovšem říci, že záznamy (zabírající asi dvě třetiny filmu) moskevského Velkého divadla: árie Lenského z Čajkovského Oněgina (v podání I. Kozlovského), Labutího jezera (s Majou Pliseckou), Prokofjevova Romea Julie, Ivana Susanina (árie M. Rejzena) a hlavně výcuc z Borodinova Knížete Igora (s Pirogovem v hlavní roli) jsou inscenačně dokonalé a předznamenávají filmy-opery V. Strojevy Boris Godunov a Chovanština. V pojetí kamery a střihu nemá film pomalu co vytknout, narativní rovina a didaktiké aspekty v ní téměř neschovávané jsou samozřejmě určeny venkovskému publiku, které mělo být vzděláváno ve vysoké kultuře. ()