Recenze (2)
Adaptace Gorbatova románu už je sice o maličko méně podmanivější než Jak se kalila ocel a Duha (hlavně v úvodu je film nezvykle moc na Donského upovídaný a kameraman B. Monastyrskij tolik nečaruje, což se ovšem mění se scénou s kobzarem zpívajím ukrajinskou lidovou píseň), ale i tak přináší neopakovatelné dojímavé scény z holokaustu ukrajinských Židů (neuvěřitelně silně zpracované postřílení nacisty v dolině za zvuků hudby L. Švarce evokuje masakr v Babím Jaru) nebo oslavu dělné práce kovářů (přímo symfonie práce s industriální zvukovou stopou) a vyjádření odporu vůči okupantům a kolaborarům. Zřejmě asi první hraný film o holokaustu vůbec, scéna cesty Židů na popravu asi inspirovala Askoldova v Komisařce k scéně podobné. ()
ocenenia : MFF Benátky 1946 - Zvláštne uznanie medzinárodnej poroty ()