Recenze (1)
Velmi dobrý životopisný film představující filipínského revolucionáře s kontakty i na území dnešního Česka, kde se jen a jen nemluví (jak bývá v žánru zvykem), ale ukazují sny a představy hlavního hrdiny. Podstatné jsou i naturalistické scény, zvláště v první části filmu (bití dítěte, chování španělských kněží na Filipínách) s invenční kamerou a střihem. Snímek mi výtvarným řešením připomínal hlavně italský film 70. let (řekněme Bertolucciho a Taviany, s nimiž ostatně má podobné politické zaměření). Hodnocení snižuji kvůli několika zpomaleným záběrům, které ubíraly realističnosti (i když někdy až magické - viz zamilované snové scény), a dosti nevhodnou hudbou, která bohužel nevyužila dobovou hudbu evropskou (což mě nejvíce mrzelo ve scéně ve španělském brodelu), a místo toho pracovala hlavně se syntezátovým pseudosymfonismem, v lepších případech s typickou španělskou kytarou. ()