Mořský příliv

Azul ztratí při automobilové nehodě syna i manžela. Šok je tak silný, že opouští civilizaci a uchyluje se na opuštěné mořské pobřeží, kde přežívá v polorozpadlé chatrči. Společnost jí dělá nemocný pes, o něhož se stará, a občas se setkává s mladým rybářem. Žena očekává, že zde nalezne východisko z těžké situace. Obrací svou naději k zázraku nového početí. Intimní portrét je okleštěn od jakékoli nadbytečné akce. Postupně nabývá na významu kamera snímající rozlehlou a podmanivou argentinskou krajinu. Typický latinskoamerický minimalistický film se soustřeďuje na popis rozkladu jednoho lidského života. Vše směřuje ke smrti, k zoufalství a absurdnímu činu. Divák se musí podřídit vyprávění, aby se mohl ponořit do atmosféry děje. (Febiofest)