An seh

Trojice vojáků absolvujících výcvik v zasněžené pustině se rozhodne využít husté mlhy k útěku od zbytku jednotky. Skupina se v krajině brzy ztratí a je nucena svádět vyčerpávající boj o holý život. Důsledně minimalistický snímek se vyjma první a poslední scény celý odehrává na sněhových pláních, takže ve většině záběrů vidíme jen lidské postavy či holé kmeny stromů na bílém pozadí. Sugestivní dílo pomíjí psychologické vykreslení postav, jejichž povahy jsou jen povšechně načrtnuty. Soustředí se na zachycení únavné, neměnné cesty, během níž hrdinové ztrácejí povědomí o okolním prostoru a čase. Atmosféra nehostinné přírody je umocněna působivým zvukem přecházejícím od monotónního hučení větru po výhružné vytí vlků. (Febiofest)