Rann

Obraz je ostrý, bledě modrý a dobrý. Je v něm spousta skla, zrcadýlek, kovu, obrazovek... Vypadá to moc dobře. Nezanedbaly se kostýmy, interiéry... Zanedbalo se téma. Samo jistě není špatné - propojení médií a politiky za účelem využívání obého k nekalým cílům. Kritika společenských fenoménů skrze ploché, z podstaty neexistující postavy, nemotivované ničím jiným než je jejich dobrota či špatnost (s drobnou výjimkou Malikova syna, který chce ukázat otci své schopnosti). Všechny jsou vždy bezvýhradně dobré či bezvýhradně špatné (s tou samou výjimkou). Přítomna je tu dokonce "komická" postavička. Jejich jednání obsahuje absurdní prvky vhodné do nějakého komiksu, ne do filmu o palčivé skutečnosti. Nedovedu si představit, že záporák vykecá celý "ďábelský" plán postavě, která představuje nebezpečí, přičemž vůbec nepotřebuje, aby o něm ona postava věděla. Do filmu je bez zásadnějšího vztahu k dění vhozen např. morální apel vyzývající k náboženské toleranci. OK, je to hezká věc ta tolerance, ovšem přirovnávat rozdíly mezi hinduismem a islámem k tomu, že někdo radši ABBU a jiný Jacksona (v Rannu je jiný příklad, ale obdobně "chytrý"), mi nepřijde dvakrát osvětové. Jednání postav, dialogy a fabule jsou zkrátka jedna velká katastrofa, včetně jejich přepjaté herecké realizace. Formálně je to o poznání lepší, obraz je vyloženě hezký, ovšem pohyby kamery, montáž a hudba mi příliš nevyhovovaly. Je to možná spíš osobní preferencí - mám raději, když se drát natahuje k prasknutí, skřípe a lehce vibruje, než když se šmikají nůžkami celé jeho svazky... Jinými slovy - Niktorius v recenzi píše, že kamera dává filmu dynamiku. Já si myslím, že má pravdu. Pro téma je to IMHO medvědí služba. Slabé **. (20.06.2010)

S tím filmem mám jeden problém - je nešikovně rozkročený mezi klasickým bollywoodským mainstreamem a náročnějším snímkem z kategorie parallel cinema. Na jednu stranu nepřínáší žádné atrakce a chce výprávět o závažných věcech, na straně druhé je příliš přepjatý, doslovný a patetický, což zabolí hlavně v úmorně dlouhé scéně Amitabhova záverečného proslovu. Řemeslná stránka je ovšem na jedničku. Zejména práce s kamerou prozrazuje osobitý Gopalův rukopis a film ji vděčí alespoň za 60% své atmosféry. Více zde: http://bollybaz.blogspot.com/2010/02/rann-pravda-neni-az-tak-strasna.html (22.02.2010)