Poslední autobusová zastávka

Hranice mezi Schengenským prostorem na Slovensku a neschengenskou Ukrajinou přinášejí na dříve pospolitém venkově hodně tragikomické chvilky.

Na konci druhé světové války se sovětští političtí aktivisté snažili přesvědčit lidi z vesnice Veĺké Slemence (slovenská verze názvu vesnice, kde se mluví převážně maďarsky), aby podepsali dokument s prohlášením, že chtějí být součástí Sovětského svazu. Sovětské úřady pak rozdělily Szelmenc (madarská verze) s 1100 obyvateli na Malý Szelmenc a Velký Szelmenc. Jedna část připadla Československu a druhá Sovětskému svazu. Ta dnes patří ovšem neshengenské Ukrajině a ještě před dvěma lety byla dědina rozdělena přísným hraničním ponižujicím plotem, ozbrojenými pohraničníky (jak dobře pamatujeme i u nás v Čechách) a neměla ani oficiální přechod. Jeho otevření byla velká událost... Maďarští filmaři se za pomoci dalších evropských televizí rozhodli tuhle frašku zachytit ve filmu. (oficiální text distributora)