Příchozí

Francie patří v rámci Evropy k hlavním uprchlickým destinacím. Ročně tu o azyl žádá na padesát tisíc běženců z celého světa. První úřednickou instancí, kterou procházejí, je Koordinační centrum pro rodiny žádající o azyl (CAFDA), jež jim po příjezdu přiděluje pokoje v pařížských ubytovnách a provází je procesem žádosti o udělení statusu uprchlíka. V centru pracují i sociální pracovnice Colette a Caroline. Každá se se stresujícími situacemi, které jejich práce obnáší, vyrovnává po svém. Popudlivá Caroline hodně kouří a někdy pláče. Chaotická a obětavá Colette se kvůli svým klientům dostává do sporů s vedením. Udržet si emocionální odstup a profesionalitu není vždy lehké. Obtížnou komunikaci s vyčerpanými, traumatizovanými a neodbytnými klienty ještě komplikuje jazyková bariéra. Režisérské dvojici se v dokumentu podařilo velmi autenticky zachytit oboustranně vypjaté a frustrující situace, v nichž se nachází zoufalí cizinci odkázaní na pomoc státních úřednic, jejichž možnosti a také trpělivost jsou však omezené. Film si z loňského festivalu DOK Leipzig odnesl hlavní cenu Zlatá holubice. (Jeden svět)