Konstantin (E10)

Občanské války, které sužovaly Římskou říši ve třetím století, definitivně ukončil až císař Dioklecián. O vládu nad impériem se dělil s dalšími třemi spolu-vládci. Ve východní části říše, na císařském dvoře Diokleciána a v jeho armádě získával vojenský výcvik budoucí vládce, mladičký Konstantin. Když Dioklecián odešel na odpočinek, Konstantin se vrátil ke svému otci, jednomu z císařů západní části říše. Konstantinův otec ale brzy umírá, když předtím učinil syna svým nástupcem. Jako nový císař Španělska, Galie a Británie Konstantin osvědčil svou sílu proti nepřátelským barbarům. Ale když se ostatní spoluvládci začali zase obracet jeden proti druhému, Konstantin se rozhodl s tím jednou provždy skoncovat. Porazil jednoho spoluvládce po druhém, a postupně tak získal kontrolu nad celou říší. Založil také nové hlavní město na východě. Při tom všem měl vizi, že navždy změní směřování západní civilizace. Konstantin bojoval pod znamením kříže křesťanského boha a tím nejen legitimizoval nové náboženství, ale našel v něm i sílu, kterou využil pro sjednocení říše. (Codi)