Vejce

Režisérka v této etudě výmluvným způsobem ukazuje osamělost dětí a krutost dětství prožitého v komunistickém Polsku. Dva sourozenci – starší bratr a mladší sestra – dlouhé hodiny zamyšleně sedí v křesle, aniž by promluvili, vyhlížejí něco (nebo někoho? možná rodiče?) oknem, chybí jim typické atributy dětství, jako jsou hračky nebo domácí mazlíčci. (Kino na hranici)