Černobyl - kronika těžkých týdnů

Havárie v sovětské jaderné elektrárně v Černobylu v noci z 25. na 26. dubna 1986 je dodnes považována za největší jadernou katastrofu v dějinách. Elektrárna se v té době skládala ze čtyř reaktorů a další dva byly ve stádiu výstavby. Lidské selhání při experimentech ve čtvrtém reaktoru vedly k tomu, že došlo k mohutné explozi a úniku radioaktivních látek. Masivní radioaktivní zamoření zasáhlo nejen okolní území dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska, ale radioaktivní mrak se postupně rozšířil po celé Evropě. Sovětské sdělovací prostředky však ještě několik dní po havárii mlčely o tom, co se v Černobylu stalo, a ani místnímu obyvatelstvu úřady neposkytly dostatečné informace o vážnosti situace a o ochraně proti následkům výbuchu.
Také sovětský dokumentární film Černobyl - kronika těžkých týdnů o odstraňování následků jaderné havárie nebyl pochopitelně natočen jako obžaloba zodpovědných pracovníků a stranických a státních funkcionářů, ale jako úspěchem korunovaný hrdinný boj obyvatel Sovětského svazu s jaderným neštěstím. V třicetikilometrovém okolí elektrárny byla vyhlášena zakázaná zóna a tamní obyvatelstvo bylo evakuováno. Na zneškodnění čtvrtého reaktoru a jeho uzavření do betonového sarkofágu se podílelo velké množství pracovníků, kteří do Černobylu přijeli i z jiných částí Sovětského svazu. Řada obyvatel z blízkého okolí elektrárny stejně jako lidí podílejících se na záchranných pracích se brzy stali oběťmi nemoci z ozáření. Mezi nimi byl i režisér filmu Vladimir Ševčenko, který se během natáčení pohyboval v bezprostřední blízkosti elektrárny a na následky radioaktivity zemřel v roce 1987. (VHÚ MOVIE)