Wakusei daikaijū Negadon
Negadon: The Monster from Mars
Recenze (3)
Po ani ne 4 měsících jsem zjistil, že vůbec netuším, o čem to bylo. Už toto odmítnutí pamětí o něčem svědčí. Tak znovu... Pěkně animovaný film, a jen jedna ★? Ve směsi starých TOHO filmů šmrnclých Blade Runnerem přiletí na Zemi Negadon - hnusák z Marsu (významně podobný Kingu Gidora) a začne ničit. (Poselství: lidi si za to můžou sami, neměli se snažit dobývat Mars). Starý konstruktér konečně překoná trauma -- popsané flashbacky -- ze ztráty osoby při havárii v továrně (Poselství: může si za to sám, neměl se snažit o technologický pokrok). Oživí robůtka, kterého má už tak 100 let rozdělaného asi 10 sekund před dokončením. Tohle sračkoidní klišé japonských filmů mi zpravidla docela vadí. Zde nejinak. Vleze do robůtka a jde dokončit zničení Tokya. Teda rozdat si to s Negadonem. A sejme ho a má to echt japonský konec. ||| Ani to, že nemám rád mecha žánr (zajímavé, kaiju - živá monstra můžu nadprůměrně), by mě nepřimělo jen tak dát tak slabé hodnocení. I stupidní Appleseed si zasloužil víc. Wakusei daikaiju Negadon uchopil provařenost a kýčovitost takovým způsobem, že mě prostě prudil a štval a nelíbil -- tím hůř, že měl spoustu ingrediencí, které obyčejně hodně můžu. Ještě hůř než Final Fantasy. (Poselství: můžu si za to sám.) ()
Příběh filmu „Negadon: Stvůra z Marsu“ není skvělý, ale pro mě je to prostě ukázka kvalitních animátorských schopností, a to je dle mého vzhledem k délce film u i k jeho poselství to nejdůležitější, co si z něj máte odnést. Jsem rád, že se tvůrci pokusili o tak zajímavý tribut, ale je pravda, že rozhodně nejsem přesvědčen o tom, že by tohle fungovalo i v celovečerní verzi. ()