zelvopyr

Jak má něco předem oskarové ambice a musí to splňovat všechny nesčetné kvóty, je tam vždy trochu pachuti. Ale docela dobré, sice moralita, ale aspoň i smysluplný děj. Zase jsem po čase v kině spíš otřesen náloží reklamy k už tak mastnému lístku, o popcornu vyváženém zlatem nemluvě.

Bavilo? Bavilo. Mělo to být filosoficky hluboké podobenství s přesahem a poselstvím? Asi ani ne, že. Tak což.

Výměna hlavní role, jakýsi restart. Odpadly poslední zbytky koukatelnosti, i děti jsou z toho poněkud rozpačité.

Je otázka, zda se film opravdu věnoval tomu, co Oppenheimera definuje, nikoli tomu, jak je populárně vnímán. Jeho proces ukazuje velké ublížení člověku, který se celý život hledal a stojí si odpovědně za tím, co dělá. A je to čestný člověk, věrný zemi a kamarádům. Jenže ta věrnost je taková divná, když přijde na ženy, to je najednou jiné měřítko, čestnost taky jen občas, no a odpovědnost je hezky ilustrována odložením řvoucího mimina. Zvláštní mix a zvláštní předpoklad, že by snad měl mít nějaké výčitky svědomí. Ještě co se týče pop zpracování slavných v tomto filmu, nejvíc WTF moment byl po citaci slavné historky Feynmana (tehdy skoro bezvýznamného), který si zalezl do náklaďáku... že ho pak Nolan nechal W.T.F.!!!! hrát jakoby na oslavu na bonga, a fakt si ten idiot ty 2 sekundy nemohl odpustit. Zatím nejslabší Nolanův film. Velmi dobří herci. Mezi 3-4.

Vrcholné Uhlířovy písničky slepené extra chabým dějem a doslova hrůzným úvodem. Menšík dostal za úkol svou excelentní slovní průtrží nahradit scénář a zase tak moc se mu to nepovedlo. Ostatní jsou tam zřejmě omylem, další podivuhodný moment je, když ahudební Čenský říká relativně obstojné Andrlové, že zpívala falešně.

Inu, inu. Japonsky pes, pes. Nu jak to říci – Šógun je zjevení západní literatury a pro neuvěřitelně mnoho lidí most k objevení Japonska. Beru ho jako jakýsi kánon a neodpouštím odchylky, to je kacířství :) ... Zde je ve výsledku vidět skutečná kvalita a Sanada se popral s rolí velice důstojně poté, co mu nastavil laťku extra vysoko Mifune. O to víc mě hereze odchylek štve tam, kde měli její autoři snad pocit, že budou srozumitelnější. Hlavní fuckup byl v samotné páteři díla, v jeho mottu. V knižní verzi zněla rozprava s Toranagou tak, že nelze nijak ospravedlnit vzpouru vazala (Holandska) proti pánovi (Španělsko), na což vece Andžin, že až na vítězství. Ve filmové verzi se jednalo o přesvědčení, zda Andžin osobně zvítězí nad Portugalci. Ubohé. Potom tedy v reminiscenci na konci ten filmový oblouk narozdíl od knihy nefunguje. I tak dost dalších kompromisů a ústupků mase hlupců, takže zbytečné hořké kapky v jinak výborné lahůdce – tenhle seriál mohl být skvělý daleko víc ... podle Clavella.

Z nějakého důvodu to, co je v psané podobě dechberoucím příběhem, který člověka nepustí... je animované hrozně tuctové a okamžitě zapomenutelné.

Hornická část obstojná, i když se až moc snažili hrát nějaké psychologické drama... Logika blízká nule, příšera by asi obstála v 50. letech, později ne. Příběh dejme tomu, ovšem věrohodnost horníků brilantně nahlédnuvších spletité plody výzkumu a poučujících historika v jeho oboru silně pod nulou.

Doufejme, že celek bude dávat smysl.

Blboduché, kýčovité až hrůza, neautentické coby představa američanů o indech. Tak hvězda a kousek. Fascinující je to minimum děje, které se vždy odehraje, asi aby stíhaly i hodně hloupé děti.