Fair Wind

„Kdy se pozná, že je cesta u konce?", ptá se sama sebe Bernadette Weigel ve filmu Fahrtwind. Její cesta ji vede na východ, na nákladní lodi po proudu Dunaje do Bulharska, vlakem, autobusem, přívozem a maršrutkou přes Rumunsko, Ukrajinu, Gruzii a Kazachstán. Podstatou pohybu, kterého jsme ve filmu svědkem, není „pokročit dál" ale spíše „vkročit" do světa. Filmová řeč Bernadette Weigel v této filmové eseji točené na Super 8 s asynchronním zvukem evokuje výrok Paula Celana: „Poezie se nevnucuje, vydává se napospas." (oficiální text distributora)