Dotek

Velmi subjektivní filmová esej upozorňující ve zcizujícím gestu na konstruovanost každého uměleckého díla a vnímání obecně. Muž vracející se po dlouhých letech do newyorské čínské čtvrti vypráví ve dvou jazycích příběh svého života a života jeho umírající matky. Film plný radikálních přechodů mezi tichem a slovem.
„Čínská čtvrť je tvořena dvěma prostupujícími se kmeny: pozorovateli a pozorovanými.“ „Chtěl jsem být fotograf. Stal jsem se knihovníkem, katalogizujícím životy druhých lidí, zatímco tajně utvářím ten svůj.“ (MFDF Ji.hlava)