Obsahy(1)
Sólista J. Suk. Českou filharmonii řídí A. Klíma. Mendelssohnův Koncert e moll patří k základnímu repertoáru každého sólového houslisty. Samozřejmost hudby, její bezpečná stavba, přirozený tok ušlechtilých melodií, desítky krásných nápadů melodických, harmonických i koncepčních (za všechno jmenujme nezvyklé umístění kadence sólisty doprostřed prvé věty s neodolatelným návratem vstupní hudby v orchestru) nedává tušit, že na rozdíl od jiných Mendelssohnových děl vznikalo toto relativně dlouho, totiž šest let, a těžce.
Zmiňovaná samozřejmost Mendelssohnovy hudby je příčinou toho, že se tu a tam setkáme s jejím odsuzováním: Prý je to příliš povrchní autorská výpověď, utvářená podle zavedených modelů. Výtky povrchnosti a běžnosti nebyly jedinými, kterých se Mendelssohnovu kompozičnímu dílu dostalo. Jako až nezdravý introvert se Mendelssohn jen stěží vymaňoval z deprese, kterou mu v osmatřiceti letech způsobila smrt sestry Fanny, taktéž nadané skladatelky. Pár měsíců po tomto otřesu na sérii infarktů sám zemřel. Okázalý pohřeb v lipském chrámu a několikastránkové nekrology o nenahraditelné ztrátě nedávaly tušit, jaké budou další osudy Mendelssohnova díla. Posluchačská a interpretační obliba Mendelssohnovy hudby však trvala. Hůře tomu bylo ve skladatelově vlasti po zavedení takzvaných norimberských zákonů. Pro židovský původ musel autor (ač pokřtěn) zmizet z repertoáru, jeho socha v Lipsku byla odstraněna. Dnes se Mendelssohn vrátil samozřejmě na místo, které mu patří – jde o jednoho z klasiků vážné hudby, jehož díla jsou neustále provozována.
(Česká televize)
Recenze (1)
V titulcích pořadu uvedeno: rok výroby 1986. -------- Výborně, rok výroby opraven, pochvala udělena 4. 1. 2023. ()