Les Ballets Bubeníček

Taneční představení souboru bratří Bubeníčků v pražském Národním divadle. Účinkují první sólisté baletních souborů z Hamburku, Drážďan, Berlína a Stockholmu: J. Bubeníček, O. Bubeníček J. Vallejo, E. Vostrotina, I. Salenko, A. Merkulova, R. Coumes-Marquet, C. Cangialosi, F. Voranger a další. Záznam představení souboru bratří Bubeníčků byl pořízen při hostování v pražském Národním divadle v lednu roku 2014. Pro své vystoupení vybrali umělečtí šéfové čtyři jednoaktové balety a ve dvou z nich také tančili. Autorem tří choreografií je Jiří, pod jednou z nich, Obrazem Doriana Graye, jsou podepsáni oba. Autorem výtvarné složky je téměř bez výjimky Otto, který také napsal hudbu k jednomu baletu (Toccata) a části jeho skladeb jsou užity v jiné. Vstupní choreografie Le souffle de l'esprit (Dech duše) vznikla v roce 2007 pro Zürcher Ballett. Na počátku byla inspirována kresbami a malbami Leonarda da Vinciho, které také tvoří protiváhu jevištnímu pohybu. Druhá část, Toccata, vypráví mikropříběhy jednotlivců i dvojic, které se potkávají i míjejí. Jiří Bubeníček o ní říká: „Dotyk je začátek, stejně jako jeden tón... Kam se balet dostane, je potom příběh, který si divák sám poskládá z pocitů, které na něho září z jeviště." Dílo vzniklo pro New York City Ballet v roce 2009. Strhující taneční drama Faun bylo inspirováno konkrétní událostí ze současného života a své umělecké vyjádření našlo v hudbě Francise Poulenca a Debussyho Faunova odpoledne s choreografickými citacemi z Nižinského. Choreografie byla poprvé uvedena v Drážďanech v roce 2012 a v Národním divadle měla svou českou premiéru. Závěr večera pak tvořil Obraz Doriana Graye na motivy stejnojmenného románu Oscara Wilda. Dílo věnovali bratři svému otci a poprvé ho uvedli v létě roku 2011 na zámku ve Velkých Losinách. (Česká televize)