Arctic Monkeys: Live

Ve Velké Británii způsobili explozi! Historicky porazili i The Rolling Stones či Robbieho Williamse! Jak dosáhli zaslouženého úspěchu, předvedou ve skvělém koncertu z pařížské Olympie. Tahle kapela měla skončit dříve, než začala. Však považte: Vyprávějí tuctové příběhy, tedy o holkách a tak. Hrají v nemoderních kostýmech – kožené bundy nebo saka. Používají staré rekvizity – kytary, basu a bicí. Jejich hudba je silně ovlivněna duchem doby 60. až 80. let. I s takto omšelou výbavou dokázali Arctic Monkeys způsobit explozi. Bůh ví, kolikátou už v rockové historii...
Je na nich sympatické, že se do povědomí dostali bez „public relations". Ostatně, kterému hudebnímu producentovi by stáli ti neperspektivní muzikanti, kteří mají zálibu v rokenrolu a punku, za námahu. Dva roky mydlili do kytar na zkouškách
v předměstí Sheffieldu, odkud pocházejí. Tři roky sbírali poctivě body po různých malých klubech a rozhazovali do publika CD se svými demo nahrávkami. Ale k popularitě jim dopomohl především internet. Sami fanoušci, na jednom z největších komunitních serverů, založili profil Arctic Monkeys. Když v září 2005 dokončili svou první desku, byli už poměrně známí. Ovšem nikdo netušil, že už mají v zádech tak silnou fanouškovskou podporu, a nejen na severu Anglie. No jo, zlatý věk internetu.
Album Whatever People Say I Am, That's What I'm Not vyšlo na konci ledna 2006, ovšem měsíc předtím bylo skoro vyprodané. Už to leccos signalizovalo. Když se objevilo na pultech, stalo se něco, co nemá v historii Velké Británie obdoby. První deska Arctic Monkeys ustanovila nový rekord v prodeji debutového alba za první týden. Přesný počet je 363 735 kopií. Tedy žádní Beatles, The Rolling Stones ani Robbie Williams, ale partička ze Sheffieldu s tím směšným severským akcentem. Jen pro připomenutí této výjimečnosti: Psal se rok 2006 a obsahem desky byla „jen" směs jednoduchých akordů, kytarových riffů a přímočarých melodií. Navíc, bez podpory velkého vydavatelství.
Prestižní, britský hudební časopis zařadil nováčkovské album mezi pět nejlepších ve Velké Británii a při vyhlášení BRIT Awards si tihle lumeni dokráčeli na podium pro cenu „Objev roku".
Vloni vydali Arctic Monkeys už páté studiové album. Má název AM – tedy Arctic Monkeys. Mimochodem jde o takovou malou reminiscenci na desku slavných The Velvet Underground, kteří jeden ze svých výběrů také pojmenovali lakonicky „VU".
I tahle poslední deska posbírala řadu ocenění v kategorii nejlepší album roku. Arctic Monkeys zkrátka stále nacházejí radost v tom, co dělají. I když jejich renomé výborné klubové partičky nahradil během let přívlastek „stadionová kapela". V srpnu letošního roku zahráli na velkém festivalu v Readingu. Po tomhle vystoupení je prý nadlouho nikdo na podium nedostane. Kapela chce odpočívat. Arctic Monkeys tedy hned tak v Praze naživo neuvidíme. O to víc získává na ceně koncertní záznam, který uvedeme 25. listopadu na ČT Art. Je z roku 2012 z pařížské Olympie. Obrazová stylizace koncertu je černobílá. Jak příznačné pro kapelu, která staví své písně hodně anachronicky, vždyť rokenrol a punk jsme už slyšeli v mnoha a mnoha verzích. Jak to, že v jejich podání zní tak čerstvě i osobitě? Jak to, že Arctic Monkeys nespadli do despektu plagiátorů? JAK TO SAKRA DOKÁZALI !!! Dívejte se, Arctic Monkeys vás určitě budou bavit. (Česká televize)