Reklama

Reklama

Ch'uŏk ŭi norae

  • Severní Korea 추억 의 노래 (více)
Severní Korea, 1986, 73 min

Režie:

Ho-son Yu

Obsahy(1)

Na pchjongjangský hudební festival „Přátelství“ přilétá mezi dalšími hosty i Mr. Cormac. Není na Korejském poloostrově prvně, pobýval zde už před více než třiceti lety. V padesátém prvním roce přijel jako zástupce jednoho z amerických spojenců napsat sonátu na počest vítězství vojsk OSN. V Koreji tehdy zuřily těžké boje a sám by si nikdy nepomyslel, že už ve svůj první den na frontě padne do zajetí. Američané a Jihokorejci se tehdy snažili prorazit linie bráněné námořníky KLDR, mezi nimi i spojařkami, pod velením Ra Sol-džu, které svou odvahou překonávaly útočníky a nakonec odzbrojily a vzaly do zajetí jeho spolu s jedním důstojníkem. Pod vlivem propagandy očekával pouze to nejhorší – ještě před hodinou mu líčili tyto lidi jako krvavé bestie a přitom potkal jen dívky, které brání svou vlast.
Později toho dne už v týlu dokonce poznal i jejich druhou stranu. Nejsou jen neohroženými bojovnicemi, jsou i plné citu. Je totiž den, který se slaví pomalu jako státní svátek – narozeniny severokorejského vrchního velitele, soudruha Kim Ir-sena. Zajatec v civilu je svědkem improvizovaného koncertu – ženijní jednotka zorganizovala představení v těsném zázemí fronty a i Ra Sol-džu nakonec vzala do ruky harmoniku a zazpívala publiku svou vlastní píseň. Cormack byl brzy ze zajetí propuštěn a nakonec svou vítěznou sonátu napsal. Jejím motivem byla píseň, kterou slyšel zpívat Ra Sol-džu toho dne, na který už nikdy nezapomene. Jenom název „Victory“ v úvodu notového zápisu už oslavoval vítězství jiné, vítězství korejského národa. (chamonix)

(více)

Recenze (1)

Niktorius 

všechny recenze uživatele

Po všech stránkách primitivní a nezáživná propaganda. Narativní stavba filmu kupodivu docela silně připomíná vynikající Zvonky, ale zoufale mu chybí jejich živelné herectví a emocionální apel. Člověk si spíš připadá jako by sledoval nějaký filmový týdeník. Ostatně, tvůrci - zřejmě čistě z důvodu úspory financí - v několika případech skutečně sáhli po autentických dokumentárních záběrech, díky čemuž se před kameru propašovala i jakási delegace z Československa :) Další československou stopou ve filmu je výtisk Rudého práva, který se mihne v montážní sekvenci opěvující "vítězství korejského lidu" ve válce. ()

Reklama

Reklama