Recenze (1)
Stísněný a komorní; tlak vskutku dramatický, stlačující gesta, slova, pohledy a grimasy, akty a vztahy do tísnivé a koncetrované exprese v kulisách pompézní klasicistní opery vtěsnané do temných klaustrofobických kulis bez světla, bez nebe - kobka Giovanniho prázdné touhy, hrobka prázdné náboženské svatosti mladé "světice". "Použitím jednoduchých kontrastů zachycuje tragickou intenzitu naší přitomnosti na zemi." = trojúhelník Giovanni, svatá dcera a pravá hlavní hrdinka celého filmu - zoufalá matka s utrápeným, ale krásným pohledem, nucená prožít film jako Daidalos prchající z Kréty: vidět padnout své dítě poté, co se snažilo vyletět příliš vysoko, padnout do přírodních hlubin, přitažlivých hlubin živočišnosti Dona Giovanniho a sama být trhána do obou směrů, tedy žít. Bene opět, vedle své herecké virtuozity, předvádí umění filmové daleko převyšující většinu lidí od fochu - střih, montáž, střih - koincidence vztahů, splývání pohledů, vyvolání emocí a dojmů náhlým a prostým zpřítomněním nepřítomného. ()