Die Stadt der Millionen
The City of Millions
Německá říše,
1925, 80 min
Obsahy(1)
Neprávem zapomenutý klenot nejen německé kinematografie vznikl dva roky před Ruttmannovým opusem a zachycuje jeden den v Berlíně. Jeho styl je zaměřený na experimentování s filmovým obrazem a nenese v sobě umělecké nároky spojené s rytmem. (Letní filmová škola)
Galerie (7)
Photo © Kulturabteilung der Ufa
Zajímavosti (3)
- Režisér Adolf Trotz byl především autorem hraných filmů, v nichž se věnoval tabuizovaným tématům, jako byla sexualita. Jeho kritické naladění vůči společnosti můžeme sledovat také v tomto filmu, kde spojuje například animaci a projekci pozpátku, aby srovnával minulost a přítomnost, a dokonce dalekou budoucnost. Film totiž vzniká v době, kdy se Německo pomalu zbavovalo problémů spojených s prohrou v 1. světové válce. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Scénář k filmu napsal německý režisér, novinář a kabaretní umělec Willy Rath, který se o kinematograf zajímal již od 10. let a je autorem jedné z prvních knih o filmu „Bühne und Film“ („Jeviště a film“). Jako druhý je v titulcích uveden Emil Endres, který údajně později spolupracoval také s Ruttmannem. Ačkoliv jsou označeni za scenáristy, pravděpodobně šlo o autory jakéhosi konceptu. Film je totiž především kaleidoskopem různých výjevů, které nedrží vždy zcela organicky pohromadě, ale s odstupem času stále nabízejí zajímavý pohled. Nese v sobě odraz doby snažící se pozdvihnout hrdost německého národa, což bylo důvodem pro řadu inscenovaných pasáží. Tím se také liší od městských symfonií, a nelze ho tedy ani řadit mezi avantgardní počiny, ačkoliv využívá ve své době značně moderních postupů. Cíle filmu jsou však evidentně především osvětové, což naznačuje i dělení snímku na tematické výjevy. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Méně známý film Město milionů byl ve své době přijat dle ohlasů v tisku velmi dobře. Cenilo se především, že se mu podařilo zachytit proměnu této kulturní a politické metropole v moderní velkoměsto. Jeho podtitul zní „Portrét Berlína“ a jako takový je koncipován. Nicméně originální použití optických triků a vynalézavé nakládání s montáží z něj bezpochyby činí výrazného zástupce městské symfonie, která se ale vlastně bude rozvíjet především na přelomu 20. a 30. let. (Zdroj: Letní filmová škola)