72 Hours in Bangkok
Obsahy(1)
Snímek pojednává o dvouletém českém chlapci Nicolasovi, který se ztratil svému otci na letišti v Bangkoku. Velké město plné nádherných věcí a zajímavých lidí je však pro malé dítě velmi nebezpečné. Film upozorňuje na tematiku ztracených dětí. Jeho stěžejním výrazovým prostředkem je hudba, kterou ztvárnil jeden z největších současných italských skladatelů a dirigentů Andrea Morricone, syn proslulého Ennia Morriconeho. (Zlín Film Festival)
(více)Videa (1)
Recenze (1)
Hodně, hodně zvláštní snímek. Já vážně nechci srovnávat současný Bangkok s pobřežním bulharským městem bratru třicet let zpátky, bylo mi tedy o necelý rok víc než ztracenému Nicolasovi (a jak to dopadlo, našla se? Našla děti, našla), ale... když nebudu srovnávat, není už moc, co bych vypíchla. Hudba Andrea Moricconeho byla velmi zdařilá, ale bylo jí až moc- někde bych prostě nechala mluvit "ticho" velkoměsta. Mně taky nehrála hudba, když jsem šla zpátky z tržnice a hledala cestu k domku, kde jsme bydleli (ono když se vám ztratí rodiče, co taky jiného dělat). Obdivuju vznik snímku, muselo to stát spoustu úsilí, ale nějaký citový zápal tam proběhl jen na začátku, pak už to jen doutnalo, až to vyhaslo. ()
