Seullou

Ji-won Lee (Dong-yeon Kwan) je intelektuálně průměrným středoškolákem, mladým a stále ještě naivním, očekávajícím od života velké věci, ne-li přímo zázraky. Že to jsou ale ty malé věci - ty drobnosti - které mu z života dělají tak krásný příběh plný lidských obrazů a každodenních zvratů, na to musí ještě přijít. Jenže dospět do takového bodu, nato nestačí jen několik málo pádů nebo životních proher, omylů a opětovných radostí z dosažených výher. Jeho snem je dráha profesionálního baseballisty. Sportovce s klubovým zázemím a lákavým finančním ohodnocením, renomé a velkým majetkem. Jenže to je sen každého mladíka, přesvědčujícího sebe sama, že právě on je tím vyvoleným. Ji-won je psychicky nestabilním, v jehož uzavřeném chování lze objevit skličující prvky afaziologie, díky nimž se vědomě distancuje sociálnímu prostředí a omezuje se jen na dosažení svého cíle - ať už reálného, či nedosažitelného. Ať už se ale snaží sebevíc, vždy je tu někdo lepší. Možná ale být tím nejlepším není to, co od života čekáme, protože někdy stačí pochopit, že ke štěstí, k radosti - k triviálnímu pocitu z úspěchu - stačí mít někoho, být s někým, komu na nás záleží a kdo o nás projevuje zájem a starost. A když Ji-won zjistí, že se jeho nesoustředěná mysl dokáže ve společnosti mladé hudebně nadané dívky Jeong-yeon Kim (Soo-ji Jeong) uklidnit jako rozčeřená vodní hladina, přestává snít a začíná hledat už jen ji. (Conspi)