Na dotek

Když třetina obyvatel polské vesnice emigruje na Island, vznikne v komunitě potřeba komunikovat se svými blízkými na dálku. Filmaři představují nezvyklý způsob, jakým může film zkrátit vzdálenost. Jádro experimentálního snímku Pawła Ziemilského spočívá v konfrontaci záběrů z Islandu, na nichž polští migranti přehrávají banální úkony z každodenního života, s jejich polskými rodinami a přáteli. Záznamy nebo živé přenosy přes Skype jsou v životní velikosti promítány na stěny pokojů, zdi domů, stromy, kontejnery a nakonec i na samotné lidi. Rozdělená rodina může společně povečeřet, jiná zapózovat na fotku. Snad se dá zkusit napodobit i objetí, i když k dispozici není nic hmotnějšího než světlo promítačky. Vzniká dojem blízkosti, milovaní lidé jsou konečně na dotek. (Jeden svět)