Chun jiang shui nuan

Rodinné drama o čtyřech bratrech, jejich matka slaví sedmdesát, chlapec postiženy Downovým syndromem.... Natáčení během dvou let zachycuje změny ročních období u řeky v oblasti Fuyang města Hangzhou. ..../Podle kritiky: "Konejšivé a procítěné jako pozorování krajinomalby ze 14.století"/ . ...Skutečně: Nic víc tam není! (27.07.2021)

Obdivuhodně sebejistý debut záhadně proplul jako rybářská loď na řece takřka bez pozornosti (premiéra těsně před pandemií, po jejímž bezprostředním vypuknutí o čínskou produkci nebyl příliš zájem ani v rámci arthousu, tomu zřejmě moc nepomohla). Přitom jde o téměř perfektní rodinné drama rozvržené do čtyř bouřlivých ročních období, evokující civilní eposy Edwarda Yanga, jen méně cynické, podobnější hořkosladké poetice Hirokazua Kore-edy. Nadpozemsky úchvatná je vizuální stránka se záběry komponovanými jako postupné rozevírání čínské malby. Mírně rozpačitý úvod dává tušit, že kromě krásných záběrů nic moc dalšího nenabídne, ovšem vyprávění postupně svírá kleště rodinným napětím a tragédiemi, které díky pečlivé práci s postavami vyzní zcela naplno. I proto moc nechápu výtky, že je film spíše dějovým náčrtkem, když se toho za dvě a půl hodiny odehraje zhruba dvakrát tolik, co ve filmech výše zmíněných mistrů, jen v pozvolnějším tempu. Čínská festivalová scéna mi dělá čím dál větší radost, neboť v ní hned několik tvůrců brilantně ovládá snovou lyriku, s níž vyprávějí intimní příběhy o polozapomenutých koutech své země, které se vzpouzejí našemu současnému mediálnímu chápání Číny jako dystopického kolosu nesvobody, a přitom náramně ilustrují živé problémy této roztříštěné, protikladné, komplikované, ale místy ještě stále i krásné země. 90 % (EYE, Previously Unreleased, 5. 8. 2022) (07.08.2022)