Земля блакитна, ніби апельсин
Zem je modrá ako pomaranč
Obsahy(1)
Společná tvorba vlastního filmu je pro matku a její děti způsobem, jak se vyrovnat s traumaty z války v ukrajinském Donbasu. „Válka je, když někteří lidé střílejí. A další lidé střílejí na lidi, kteří stříleli první,“ vysvětluje nejmladší chlapec z rodiny, který byl v době vypuknutí války v Donbasu na východní Ukrajině v roce 2014 sotva na světě. Jeho matka spolu s dalšími třemi dětmi svůj dům neopustila ani poté, co se ocitly uprostřed válečné zóny. Ukrajinská režisérka Iryna Cilyk zachycuje rodinu ve chvíli, kdy nejstarší dcera Miroslava spolu s matkou a dalšími sourozenci točí svůj vlastní film o tom, co prožili za války. Láska ke kinematografii a pohroužení se do umělecké tvorby osvobozuje od tíživé minulosti a pro Miroslavu předznamenává vytouženou budoucnost filmové kameramanky. (Jeden svět)
(více)Videa (1)
Recenze (2)
Velmi aktuální dnes při nové invazi Rusáků na Ukrajinu. Popravdě, nudné epické obrazy krajiny a mundénní výjevy z běžného života rodiny jsem projel jen zběžně, ale výpovědi dětí i ostatních členů rodiny na konci dokumentu o tom, jaká je válka, jsou tedy silné kafe. Tam se slzy téměř nedají udržet. ()
Osudy jedné rodiny žijící ve válečné zóně. Až na pár silných momentů mě film moc neoslovil. Některé chvíle jsou velmi intenzivní, třeba když Anna vysvětluje, proč neutekla, ale místo toho vystavila děti životu ve válce. Počas dokumentu rodina natáčí vlastní krátký film. Vidíme, jak píšou scény a točí je, ale výsledný film už ne. To mi přijde líto, protože příprava filmu zabrala většinu stopáže. ()
Galerie (17)
Photo © Albatros Communicos
Reklama